COMPACT MAGAZIN – Sven Reuth, 19. června 2024
Český král Otakar vítá hosty na svatební oslavě své neteře – snímek ze Slovanské epopeje Alfonse Muchy z roku 1923.
Foto: Alfons Mucha – http://www.mkrumlov.cz/turista/kultura/meks/img/big/epopej12a.jpg, Public domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6554918.
Poslední smrtelná rána jeho vlastního bratra Boleslava prý připravila o život svatého českého knížete Václava 28. září 929 nebo 935 v kostele v Altbunzlau. Zbožného muže vlákal do pasti, protože se rozhodně zasazoval o christianizaci své země a uznával nadvládu německého krále Jindřicha I. Ten Václavovi udělil svatováclavskou korunu. Dal tak jméno Václavově koruně, která existovala až do konce rakousko-uherské dualistické monarchie v roce 1918, a byl jedním z oblíbených mučedníků papeže Benedikta XVI.
Marbod: germánský kníže v Čechách
Území, kterému vládl, však v té době již mělo za sebou pohnutou historii. Cimbrové a Teutoni se zde chtěli usadit při své migraci na jih, ale kvůli odporu Bójů se jim to kolem roku 118 př. n. l. nepodařilo.
Tento keltský kmen dal zemi její jméno. V desetiletích před přelomem tisíciletí se sem nastěhovaly germánské kmeny a obsadily je. Vojenský král Marbod založil v Čechách mocnou říši. Cheruský kníže Arminius udělal vše, co bylo v jeho silách, aby získal přízeň markomanského vůdce, a po bitvě v Teutoburském lese mu poslal uťatou hlavu poraženého Vara.
Velká hodina kmene však přišla mezi lety 166 a 180 n. l. Zmařil pokus císaře Marka Aurelia učinit z Čech provincii Římské říše a během markomanských válek postoupil až do severní Itálie.
Germáni přicházejí
Od konce 6. století do této středoevropské oblasti stále více pronikali Slované. Jejich dobývání území bylo méně dramatické než dobývání germánských kmenů, ale zato trvalejší. Od poslední třetiny 9. století vládla na Pražském hradě slovanská dynastie Přemyslovců, která se však četnými sňatky s německými šlechtici rychle poněmčila.
V roce 1176 vydal kníže Soběslav II. listinu o svobodě Němců v dnešní české metropoli, která je považována za nejstarší dokument tohoto etnika v českém knížectví. V první polovině 13. století přicházely se souhlasem vrchnosti první velké vlny saských, bavorských, durynských, porýnských a vlámských osadníků, a to zejména do okrajových oblastí Čech.
Ottokar sahá po německé královské koruně
Města byla rychle zakládána podle lübeckého, magdeburského a norimberského práva. Rozvoj byl podpořen inovacemi, které přinesli nově příchozí, jako byl například vratný pluh, který hroudu rozbíjel, nikoliv pouze rýžoval, a umožňoval tak výrazně vyšší výnosy plodin. V době Otakara II., který vládl území sahajícímu od Krušných hor až k Jadranu, se Přemyslovci dokonce zmocnili německé královské koruny.
Mapa zobrazující sféru vlivu Otakara II. v letech 1253 až 1271.
Foto: DerBasti – vlastní tvorba DerBasti, Public domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1670017.
Frankfurtská královská volba v roce 1273 je jistě jedním z osudových okamžiků německých dějin. Nakonec se však Rudolf stal prvním habsburským regentem Svaté říše římské a ukončil interregnum, strašlivé období bez císaře. Ottokar se zase zapisuje do dějin založením měst jako Žitava, Aussig, Olmütz a České Budějovice. Někteří historici se domnívají, že Čechy by byly nakonec kolonizovány Němci, kdyby se Ottokar, který stále hledal způsoby, jak zatlačit slovanskou šlechtu, stal také německým králem.
Zdroj: https://www.compact-online.de/1273-als-ein-slawe-fast-deutscher-koenig-wurde/