Anti-Spiegel.ru, 07.07.2024
V Íránu se konaly prezidentské volby po smrti prezidenta země při havárii vrtulníku. Vítězem se stal reformátor, lékař, poslanec a státní úředník Masúd Pešeškjan. Kdo je tento muž a co představuje?
Na Západě jsou pozitivní nebo dokonce neutrální zprávy médií o Íránu nemyslitelné, a proto zde překládám analýzu ruské tiskové agentury TASS, která o nově zvoleném íránském prezidentovi a jeho politických cílech informuje osvěžujícím způsobem objektivně.
Začátek překladu:
Reformátor, lékař, poslanec a státní úředník: Kdo je nový íránský prezident?
V předčasných prezidentských volbách v Íránu zvítězil kandidát reformního křídla Masúd Pešeškán. Poslanec a bývalý ministr zdravotnictví porazil ve druhém kole hlasování svého konzervativního soupeře Saída Džalílího, zástupce nejvyššího vůdce islámské republiky v Nejvyšší radě národní bezpečnosti, o téměř tři miliony hlasů.
Umírněný reformátor, kardiochirurg, poslanec a státní úředník: Kdo bude v příštích čtyřech letech stát v čele íránské exekutivy, se dočtete v článku agentury TASS.
Původ
Massud Pešeškjan se narodil v roce 1954 v etnicky smíšené rodině v Mechabadu, správním středisku íránské provincie Západní Ázerbájdžán. Jeho otec je Ázerbájdžánec a matka Kurdka. V prvním kole hlasování získal Pešeškian většinu hlasů v regionech etnických menšin a v hlavním městě provincie. Konzervativní Džalíli získal více hlasů v centru země, které obývají především etničtí Peršané.
Profesní kariéra
Když dosáhl plnoletosti, byl povolán k vojenské službě, kterou absolvoval v Zabol, jednom z nejchudších měst v provincii Sístán a Balúčistán. Po službě se vrátil do své rodné provincie, kde se v roce 1976 zapsal na Univerzitu lékařských věd v Tabrízu.
Během první války v Perském zálivu sloužil jako vojenský lékař. Podle íránských médií strávil Pešeškjan mnoho času na frontě, kde koordinoval přesuny zdravotnických jednotek a také se přímo účastnil bojových operací. Po službě na frontě pokračoval ve výcviku v oboru všeobecné chirurgie v Tabrízu, který absolvoval v roce 1985, a později se stal kardiochirurgem poté, co v roce 1993 dokončil studium na Íránské univerzitě lékařských věd.
Peeseshkianovou první správní funkcí byla funkce rektora Tabrízské univerzity lékařských věd, kterou vedl v letech 1994-1999. Peseshkianovo jmenování rektorem se časově shodovalo s osobní tragédií: v roce 1994 zahynula jeho manželka a osmiletý syn při autonehodě. Nikdy se znovu neoženil a zbývající dva syny a dceru vychovával sám. V íránské společnosti je tato skutečnost v Pešeškianově životopise, která v mnoha lidech vyvolává soucit a empatii, vnímána jako důležitá součást jeho politického profilu.
Politická kariéra
Pešeškjanova politická kariéra začala v roce 1997, kdy vstoupil do vlády prezidenta Mohammada Chátamího jako náměstek ministra zdravotnictví. Následně byl jmenován ministrem zdravotnictví, kterým byl v letech 2001-2005. Pěseškian byl pětkrát zvolen do íránského parlamentu jako poslanec za město Tabríz. První mandát získal v roce 2008 a v letech 2016-2020 byl místopředsedou parlamentu.
V parlamentu se Pešeškjan profiloval jako nezávislý politik a distancoval se od volebních bloků. Během volební kampaně se však spojil s reformisty, neboť jej podpořili vůdci tohoto politického proudu – bývalí prezidenti Hasan Ruhání a Mohammad Chátamí, bývalý ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf a lídři reformně orientovaných stran a hnutí.
Pešeškjan kandidoval na prezidenta již dvakrát. V roce 2013 svou kandidaturu stáhl a podpořil reformistu Alího Akbara Hášimího Rafsandžáního. V roce 2021 Rada ústavních strážců zakázala Peeshekianovi a dalším významným reformistům kandidovat.
Loajální kritika násilí
Jedním z prvních Peesekjanových senzačních výroků byl jeho projev v parlamentu, který pronesl na pozadí masových protestů v roce 2009. Tisíce příznivců reformního kandidáta Míra Hosejna Músávího vyšly do ulic po vyhlášení výsledků prezidentských voleb, v nichž zvítězil Mahmúd Ahmadínežád. Protesty, které přerostly v nepokoje, byly rychle a násilně potlačeny. Pešeškjan kritizoval postup vlády proti demonstrantům, čímž rozzlobil konzervativce v parlamentu, kteří se ho snažili přerušit.
Podobně Peseshkian reagoval i na protesty vyvolané smrtí Mahsy Aminiho v roce 2022. Mladá žena zemřela poté, co ji zatkla mravnostní policie za údajný přestupek proti hidžábu. Po smrti Mahsy Aminiové následovala vlna masových protestů po celé zemi, při nichž bylo zabito více než 500 lidí včetně policistů. Íránské bezpečnostní složky zatkly desítky tisíc protestujících, z nichž mnozí byli obviněni z výtržnictví a dalších závažných trestných činů.
Peseškjan zpochybnil zejména oficiální verzi, že Amíní zemřel na infarkt v policejní vazbě, a vyzval k věrohodnému a transparentnímu vyšetření příčiny smrti. Uprostřed protestů však varoval demonstranty před “akcemi, které by mohly vést k národní nestabilitě”.
Navzdory občasné kritice vlády zůstává zvolený prezident věrný íránskému nejvyššímu vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu. V íránském politickém systému je prezident druhou osobou, která fakticky vykonává funkci premiéra, zatímco hlavní směry vývoje země určuje nejvyšší vůdce. V tomto ohledu analytici neočekávají po zvolení nového prezidenta žádné zásadní změny v íránské vnitřní ani zahraniční politice.
Postoj k jaderné dohodě
Peseškjan je pro obnovení Společného komplexního akčního plánu (JCPOA) o íránském jaderném programu, který v roce 2015 podepsal Írán a skupina zemí složená z Velké Británie, USA, Ruska, Francie, Číny a Německa, tzv. šestice mezinárodních zprostředkovatelů. Uzavřením jaderné dohody byla ukončena krize, která začala v roce 2004, kdy západní země obvinily Írán z vývoje jaderných zbraní, což vedlo k uvalení sankcí na Írán a mezinárodní izolaci země. Bývalý americký prezident Donald Trump se v roce 2018 rozhodl od dohody odstoupit. (Poznámka redakce: V případě zájmu najdete podrobnosti o jaderné dohodě zde) https://anti-spiegel.ru/2023/wie-die-bundesregierung-das-voelkerrecht-in-sachen-iran-mit-fuessen-tritt/.
“Nejdůležitější otázkou je perspektiva. Chceme řešit naše problémy se světem, nebo ne? Domnívám se, že musíme prolomit slepou uličku, abychom vyřešili problémy země,” uvedl Pešeškjan v jednom ze svých předvolebních projevů.
V souvislosti s oživením jaderné dohody hovořil Pešeškjan o potřebě dialogu se západními zeměmi a slíbil překonat mezinárodní izolaci země. Někteří analytici připouštějí, že příslušnost zvoleného prezidenta k reformnímu táboru a jeho bezvadná pověst by mohly přispět k rozvoji vztahů mezi Íránem a Západem.
Bývalý ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf, který vyjednal jadernou dohodu z roku 2015, je navíc považován za jednoho z klíčových spojenců Pasečkana. Pokud se Zarífovi podaří ovlivnit vnitropolitické procesy po zvolení svého spojence prezidentem, získají zastánci obnovení jaderné dohody značnou výhodu.
Prezidentské volby
V posledních volbách byl Peeseshkian jediným kandidátem reformních sil. V Íránu existují tři tradiční politické tábory: konzervativci, umírnění a reformisté. Ti druzí jsou pro restrukturalizaci vládního systému a posílení role republikánských institucí. Zástupci všech proudů zároveň považují za nezbytné posílit státní zřízení země, včetně islámu jako oficiálního náboženství v Íránu.
První kolo hlasování 28. června nepřineslo vítěze, neboť žádný z účastníků prezidentských voleb nezískal více než 50 % hlasů. Kromě Peseškjana kandidovali zástupci nejvyššího vůdce v Nejvyšší radě národní bezpečnosti Saíd Džalílí, předseda parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf a bývalý ministr vnitra a spravedlnosti Mostafa Pour-Mohammadí. Všichni tři ve volbách zastupovali konzervativní tábor.
Peseshkian a Jalili postoupili do druhého kola s velkým náskokem. Bývalý ministr zdravotnictví získal přibližně 44 % hlasů, zatímco člen Rady bezpečnosti 40 %. Ghalibaf a Pour-Mohammadi, kteří z boje o prezidentský úřad odstoupili, získali 14, resp. 0,8 procenta hlasů. Na konci druhého kola měl Pešeškjan 53,6 procenta hlasů a jeho soupeř 44,3 procenta. Volební účast ve druhém kole byla 49,8 procenta.
Předčasné volby byly v Íránu vyhlášeny po smrti íránského prezidenta Ebrahíma Raisiho. Vrtulník s osmi lidmi na palubě, včetně prezidenta a ministra zahraničí, se 19. května večer zřítil v íránské provincii Východní Ázerbájdžán. Nikdo z cestujících ani členů posádky havárii nepřežil.
Konec překladu
Zdroj: https://anti-spiegel.ru/2024/wer-ist-der-neue-praesident-des-iran-und-wofuer-steht-er/