Exxpress.at, 6.10.2024
Obrázek: APA/APA/dpa/Henning Kaiser: Taliban nutí ženy nosit závoje.
Jak v pátek exkluzivně informoval Exxpress, evropské imigrační úřady již nemusí individuálně posuzovat žádosti o azyl od afghánských žen. K získání povolení k pobytu postačí samotné ženské pohlaví. Zde je veškeré pozadí tohoto pochybného rozsudku.
Pozadí případu tvořila stížnost dvou Afghánek, které se původně obrátily na rakouský správní soud. První případ se týkal afghánské státní příslušnice narozené v roce 1995. Poté, co ji chtěl její otec prodat, uprchla se svou matkou do Íránu, jak sdělila rakouským orgánům. Po pobytu v Řecku, kde se ve 14 letech provdala, odcestovala v roce 2015 do Rakouska, kde žil její manžel, a požádala zde o azyl.
Druhou osobou byl afghánský státní příslušník narozený v roce 2007, který v Afghánistánu nikdy nežil. O azyl v Rakousku požádala v roce 2020. Její bratr, který rovněž pochází z Afghánistánu, tam již měl status doplňkové ochrany. V této žádosti uvedla, že uprchla z Íránu, kde žila se svou matkou a dvěma sestrami. Protože žádná z nich neměla povolení k pobytu, nemohla navštěvovat školu a její matka nemohla pracovat. Chtěla žít na svobodě a mít stejná práva jako muži.
Rakousko zamítlo důvody pro udělení azylu
Rakouský Spolkový úřad pro přistěhovalectví a azyl rozhodl, že příběh první ženy není věrohodný a že druhé ženě skutečně nehrozí v Afghánistánu pronásledování. Úřad jim proto zamítl status uprchlíka, ale oběma osobám udělil doplňkovou ochranu. Afghánky se proti tomu odvolaly k soudu. Rakouský správní soud nakonec případ postoupil Evropskému soudnímu dvoru (ESD). V pátek ESD rozhodl zejména o následující otázce: Lze četné diskriminace, kterým jsou ženy v Afghánistánu vystaveny, posuzovat společně a představují pronásledování podle Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků? Soud rozhodl: Ano. Podle rozsudku ESD je třeba diskriminační opatření považovat za „pronásledování“ „z důvodu jejich intenzity a kumulativního účinku“.
Pro soud tedy může být „aktem pronásledování“ i kumulace několika diskriminačních opatření. Patří mezi ně například „absence jakékoli právní ochrany před genderově podmíněným a domácím násilím“, nucené sňatky, povinnost žen zcela zahalovat své tělo a tvář, omezení přístupu ke zdravotnickým zařízením, zákaz nebo omezení výdělečné činnosti, odepření přístupu ke vzdělání, zákaz provozování sportu a odepření účasti na politickém životě. To by „svým kumulativním účinkem“ narušilo lidskou důstojnost.
V důsledku tohoto rozhodnutí musí být nyní všechny afghánské ženy, které požádají o azyl, uznány za uprchlíky v evropských zemích bez ohledu na jejich individuální situaci. V Afghánistánu v současné době žije více než 20 milionů žen. Bude samozřejmě také zajímavé sledovat, zda bude těmto uznaným uprchlíkům následně umožněno připojit se ke svým manželům, před kterými žádají o ochranu, v rámci procesu slučování rodin.
Portál WWW.CHCEMESLOBODU.SK se zobrazuje bez obtěžující a automatické reklamy uvnitř článků, která někdy znesnadňuje čtení. Pokud to oceníte, budeme vám vděčni za podporu našeho projektu. Podrobnosti o příspěvcích naleznete zde.
