Reitschuster.de, Daniel Weinmann, 24.06.2024
“Fixní nápad na výpověď hlavního hrdiny” – uniklý interní dokument
Veřejnoprávní vysílání financované z povinných poplatků není specificky německým fenoménem. Například ve Švýcarsku se platí poplatek ve výši 335 CHF za soukromou domácnost ročně bez ohledu na zařízení. Od začátku letošního roku tam musí poplatek platit všechny soukromé domácnosti – i když nevlastní žádné přijímací zařízení. Do konce loňského roku bylo ještě možné požádat o osvobození od poplatku.
Veřejnoprávní televize “Rundschau” se nachází ve velké krizi. Magazín, který existuje od roku 1968, je jedním z nejtradičnějších formátů “Schweizer Radio und Fernsehen” (SRF) a vysílá se každou středu večer ve 20:05 na prvním programu. “Reportáže a magazínové příspěvky blízko dění v politice, byznysu a společnosti”, tak zní poslání odpovědných osob, “často v centru dění, aniž by ztratily kritický novinářský odstup”.
Navzdory tomuto ušlechtilému sebevědomí je fluktuace obrovská: od začátku letošního roku opustili Rundschau čtyři ze sedmnácti redaktorů. Podle “Aargauer Zeitung” dva zaměstnanci v posledních dvou letech trpěli vyhořením a třetí byl na pokraji deprese z vyčerpání. “Rundschau není poníkárna,” řekl svým zaměstnancům v reakci na stížnosti ředitel redakce Mario Poletti, cituje švýcarský list z šestistránkového interního redakčního dokumentu s výmluvným názvem “Platforma pro zlepšení klimatu v poníkárně”.
Čestné zásady “nestrannosti a pravdomluvnosti”
Osm zaměstnanců SRF v něm odhaluje nejen závažné stížnosti, jako je nadměrná pracovní zátěž a nedůstojné zacházení s nemocnými. Mnohem závažnější je obvinění z “novinářské práce”. Ředitel redakce předkládá tezi, kterou musí redakce “všemi myslitelnými způsoby” potvrdit – i když realita ukazuje něco úplně jiného.
A co víc, šéfredaktor nebo producent by měl “utkvělou představu o výpovědi protagonisty, aniž by o tématu cokoli věděl nebo s možnými protagonisty hovořil”. Pokud si redaktor uvědomí, že nějaká scéna nebo výpověď není možná, je absence příslušné části v televizní reportáži vnímána jako selhání. Pro SRF je naproti tomu teze žurnalistiky – jak jinak – podle jejích novinářských směrnic nepřijatelná. Novináři SRF dodržují “zásady nestrannosti a pravdivosti”, uvádí se v nich.
Autoři dokumentu, který vznikl v polovině loňského roku, s tím rozhodně nesouhlasí. Vytýkají jim, že reportáže jsou ve švýcarské televizi upravovány na míru a jejich tenor je předem určen. Výzkum je pouhým prostředkem k prokázání již stanovené teze.
Je Švýcarsko ojedinělým případem?
Návrhy na zlepšení byly provedeny jen na krátkou dobu a nyní se vše zřejmě vrátilo do normálu. Je příznačné, že ředitel redakce Poletti odmítá nařčení z tezovité žurnalistiky v “Rundschau”. Jeho zaměstnanci se mezitím obávají, že fluktuace zaměstnanců bude i nadále vysoká. Někteří se domnívají, že šéfredaktor Tristan Brenn a ředitelka SRF Nathalie Wapplerová chtějí problém jednoduše přečkat. Poletti za dva roky odejde do důchodu.
“Obvinění byla řešena interně,” tvrdí švýcarská televize. Žádné porušení interních směrnic nebylo zjištěno. Z důvodu ochrany soukromí však nebudou tyto interní procesy dále komentovány.
Je těžké si představit, že základní principy žurnalistiky jsou takto pošlapávány pouze ve švýcarské veřejnoprávní televizi. Srovnatelné případy by v Německu, kde silně dominují rudozelení, nepřekvapily. Nezbývá než doufat, že alespoň někteří redaktoři v této zemi budou mít potřebnou páteř a přiloží prst do rány.
Zdroj: https://reitschuster.de/post/massiver-vorwurf-gelenkter-journalismus-beim-schweizer-fernsehen/