EPOCH TIMES – Susanne Ausic, 22. června 2024
fotka: virolog Christian Drosten – Jörg Carstensen/dpa/dpa
Virolog Christian Drosten je otevřený výzvám politiků, aby kroky vlády během pandemie koronaviru prověřil vyšetřovací výbor nebo vyšetřovací komise.
Ačkoli si není jistý, zda by parlamentní komise byla schopna obsáhnout celou problematiku a zda by se k ní mohli vyjádřit všichni relevantní lidé, byl by pro takový pokus, uvedl pro Der Spiegel. “Zároveň to rozhodně vidím jako úkol pro média a akademickou obec.”
Při pohledu zpět vysvětlil: “Měli jsme objektivní vědecký problém, který do života nás všech vložil nepříjemnou pravdu. Ale najednou se to relativizuje, najednou existuje spousta názorů na přírodní jev, který je nehybný.”
Dokonce i základní myšlenka mít názor na vědecký jev je “zavádějící”. V tomto ohledu existují nejistoty, ale ne rozdílné názory. Místo toho, aby se člověk stavěl do určité pozice, musí se orientovat komplexně. Samozřejmě je třeba konzultovat i s lidmi z jiných oblastí, jako je podnikání, společnost a právo.
Drosten: Politická váha, ne nutně vědecká
“Politici by se měli zdržet zneužívání nás vědců k politickým opatřením,” říká Drosten.
Na příkladu zavírání škol vysvětluje, co tím myslí. Během koronavirové krize některé země téměř nezavíraly školy a zaměřily se spíše na závazná, regulovaná opatření na pracovištích. V Německu se naopak na pracoviště nesoustředili.
“Žádné z těchto rozhodnutí není vědecké,” vysvětluje virolog. “Bylo to však politické vyvažování při rozhodování, které oblasti dát přednost.”
Jako vědci bychom měli jednoduše říkat to, co říkají data – nic víc. “Nejsme na očích veřejnosti jako straničtí politici, ale jako vědci,” říká Drosten.
Paradox týkající se prevence
Zároveň virolog upozornil na tzv. “paradox prevence”. Preventivní paradox je psychologický fenomén, který na počátku 80. let 20. století popsal britský epidemiolog Geoffrey Rose na příkladu ischemické choroby srdeční.
Týká se zásadního dilematu prevence související s populací a rizikovými skupinami a prevence onemocnění. Podle něj je preventivní opatření, které má velký přínos pro celou populaci nebo komunitu, často málo přínosné pro jednotlivce. Na druhé straně preventivní opatření, která jsou účinná pro vysoce rizikové skupiny, mohou být považována za neopodstatněná nebo zbytečná pro celou populaci.
“To, čemu politika úspěšně zabrání, není uznáváno jako úspěch, protože se nic špatného nestalo,” říká Drosten.
Léta vyšetřování v Braniborsku
Einen wie von Drosten geforderten Untersuchungsausschuss zur Corona-Politik gibt es bislang lediglich in einem Bundesland. Damit nimmt Brandenburg eine Vorreiterrolle ein. Der Ausschuss untersucht zwei unterschiedliche Zeitabschnitte der Corona-Politik, vom 20. November 2019 bis 23. September 2020 und darüber hinaus.
Zahlreiche Zeugen wie Drosten selbst, aber auch Minister, Vertreter des Robert Koch-Instituts (RKI) sowie des Paul-Ehrlich-Instituts, Polizisten und andere Akteure wurden beauftragt.
Die Koalitionsfraktion, die Brandenburg seit 2019 regiert, erklärte, dass die Landesregierung stets bestrebt gewesen sei, Leib und Leben der Bevölkerung zu schützen. Die Einschränkungen der Grundrechte seien der Regierung bewusst gewesen und im Rahmen einer Abwägung von Grundrechten diskutiert worden.
Angesichts der unvorhersehbaren Bedrohung durch das Virus sei es zu dem Zeitpunkt eine Herausforderung gewesen, die „richtigen“ Entscheidungen zu treffen. Die Landesregierung sowie die ihr unterstellten Behörden „durften und mussten“ sich auf die „gesetzlich festgelegte Fachkompetenz“ des RKI stützen und hätten den von ihr erhobenen und bewerteten Daten vertrauen können.
Der Abschlussbericht des ersten Corona-Ausschusses vom 9. Oktober 2023 umfasst über 2.000 Seiten. Am 12. Juni 2024 legte der zweite Corona-Ausschuss einen Zwischenbericht vor. Daraus geht unter anderem hervor, dass die Regierungskoalition in der Aussetzung der Schulpflicht oder der Schließungen keine unverhältnismäßige Entscheidung sieht.