Berliner Zeitung, Chiara Maria Leister, 20.06.2024
Fotka: Terminál LNG v Lubminu: Spolkový kancléř Olaf Scholz a premiérka Mecklenburg-Vorpommern, Manuela Schwesigová, symbolicky otevírají zařízení. Jens Büttner/dpa
Z interních spisů prý vyplývá, že Scholz chtěl před válkou na Ukrajině zachránit plynovod Nord Stream 2 před americkými sankcemi. Podle spisů nabídl Donaldu Trumpovi jednu miliardu eur.
V únoru 2022 německý kancléř Olaf Scholz (SPD) v reakci na válku na Ukrajině zastavil plynovod z Ruska do Německa. Ještě předtím však pravděpodobně chtěl prosadit dohodu s Donaldem Trumpem, jak nyní údajně potvrzuje zpráva listu Handelsblatt.
Der Wirtschafts- und Finanzzeitung liegen offenbar interne Regierungsakten über die Planung, den Bau und die politische Flankierung von Nord Stream 2 vor. Scholz soll mit einem brisanten Deal versucht haben, die USA von Sanktionen gegen die Gasleitung abzuhalten.
US-Sanktionen: LNG-Terminals als Bestechungsmittel gegen die USA?
V době, kdy byl starostou Hamburku, vedl kampaň ve prospěch výstavby terminálů LNG na severoněmeckém pobřeží, řekl Scholz v rozhovoru v říjnu 2022. “Jako spolkový ministr financí jsem tuto myšlenku prosazoval.”
Spisy Nord Stream z ministerstva hospodářství nyní prý dokazují, že politik SPD měl menší zájem na otevření nových dovozních tras a menší závislosti na Rusku. Spíše chtěl terminály využít pro výbušnou dohodu pro Nord Stream 2. Z toho však zjevně nic nevzešlo.
Je známo, že USA chtěly dokončení plynovodu za každou cenu zabránit. Nová vláda ve Washingtonu byla “odhodlána použít všechny dostupné páky, aby zabránila dokončení Nord Stream 2”, uvedl tehdy mluvčí amerického velvyslanectví v Berlíně. Spojené státy se obávaly ruského vlivu na dodávky energie v Evropě. Scholz však zřejmě chtěl jejich názor změnit.
Jedna miliarda eur na kartách
Je zdokumentováno, že opakovaně lobboval u americké vlády pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, aby zabránila sankcím proti Nord Stream 2, zejména u svého protějšku, ministra financí Stevena Mnuchina, který byl za problematiku sankcí zodpovědný. “Vážený pane ministře, milý Stevene,” napsal prý Scholz v létě 2020 Mnuchinovi a požádal ho, aby investoval jednu miliardu eur z peněz německých daňových poplatníků do vyloďovacích terminálů na zkapalněný zemní plyn na severoněmeckém pobřeží. Podmínkou je, že: Washington upustí od sankcí proti Nord Stream 2.
Trumpova administrativa se s tím však údajně odmítla smířit a dohodu jednoznačně odmítla. Podle Bílého domu by na “kecy” německé vlády neskočila. Krátce nato ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval tehdejšímu americkému ministru zahraničí Mikeu Pompeovi za zavedení sankcí proti Nord Stream 2.
Angela Merkelová, Peter Altmaier a Olaf Scholz – spolčení?
Memorandum ministerstva hospodářství ze září 2020 údajně podporuje teorii, že terminály LNG byly pro Scholze pouze prostředkem k dosažení cíle. Podle ní úředníci varují svého tehdejšího ministra hospodářství Petera Altmaiera (CDU) před Scholzovým návrhem a vysvětlují, proč by podle nich byl málo užitečný. Poukazují na to, že “nejsou definitivně vyjasněny ani otázky financování, ani nejsou k dispozici všechna povolení pro výstavbu terminálů”. Nejsou schopni “splnit Scholzův slib v podobě, která uspokojí USA – tj. před volbami”. Chtěl Scholz prosadit svou dohodu bez souhlasu německého parlamentu jako zákonodárce rozpočtu?
Skutečnost, že Altmaier sám kdysi vedl kampaň za dostavbu kontroverzního plynovodu přes Baltské moře, však nelze zpochybnit. V úterý 26. října 2021 podle informací listu Handelsblatt požádal tehdejší spolkový ministr hospodářství o rozhovor tehdejší kancléřku Angelu Merkelovou (CDU) – která rovněž dlouho vedla kampaň za Nord Stream 2 – a Scholze. Chtěl si vyjasnit komunikační strategii.
Na vysvětlenou: o den dříve, v pondělí 25. října 2021, prý spolkové ministerstvo hospodářství zaslalo spolkovému kancléřství, spolkovému ministerstvu zahraničí a ministerstvu financí e-mail s přílohou “Přehled zabezpečení dodávek”. Podle zprávy obsahoval 54stránkový dokument se žádostí o přezkum. Posouzení bezpečnosti dodávek bylo klíčovým předpokladem pro certifikaci plynovodu Nord Stream 2 Spolkovou agenturou pro sítě. Scholz byl v té době ještě ministrem financí. Jeho tehdejší státní tajemník Wolfgang Schmidt prý poslal e-mail s textem: “Ani já nemám žádné další připomínky. Děkuji Vám mnohokrát a s pozdravem” následující ráno.
Válka na Ukrajině: Scholz proti Putinovi – dvojí metr?
Nachdem sich schließlich Altmaier, Scholz und Merkel zusammensetzen, einigten sie sich darauf, dass nicht sie selbst, sondern die Arbeitsebene den Prüfbericht an die Netzagentur übersendet, die für die letzten formalen Schritte verantwortlich ist, heißt es weiter. So geschieht es dann auch, wie das Handelsblatt schreibt. Doch im Februar 2022 lässt Scholz den Prüfbericht zurückziehen, schließlich marschierte Russlands Armee in die Ukraine ein.
Dabei gab es eigentlich schon vor dem Ukrainekrieg von mehreren europäischen Staaten, der EU-Kommission oder unabhängigen Experten Warnungen, dass Nord Stream 2 die Abhängigkeit Deutschlands von Russland noch verfestigen würde. Beispielsweise warnte ein Vermerk aus dem Wirtschaftsministerium im Sommer 2021 vor einem möglichen taktischen Spiel Russlands, bei dem die niedrigen Gasspeicherstände in Deutschland genutzt werden könnten, um die vorzeitige Inbetriebnahme der Nord Stream 2 Pipeline zu erzwingen. Olaf Scholz hielt offenbar trotzdem daran fest.
Dnes však, stejně jako mnoho dalších, kapitolu Nord Stream 2 uzavřel. Ještě minulý týden seděl v Bundestagu naproti ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, když mluvil o společném zájmu evropských národů na tom, aby “Putin osobně prohrál”. Scholz tento postoj silně podporuje, přestože před několika lety prosazoval projekt, který byl v silném rozporu s bezpečnostními zájmy Ukrajiny: plynovod Nord Stream 2 v Baltském moři.