Odsouzení pachatelé: Jak se podařila deportace 28 mužů z Afghánistánu

1. sep 2024

Páčil sa vám článok? Prepošlite ho ďalej.

Berliner Morgenpost, 30.08.2024

obrázek: Der Abschiebeflug am Freitag startete von Leipzig aus.© DPA Images | Julian Stratenschulte

Berlín. Poprvé od vítězství Tálibánu byli lidé deportováni do Afghánistánu. Ochránci lidských práv vidí „protržení hráze“.

Krátce po půlnoci německého času v pátek přistává na kábulském letišti letadlo společnosti Qatar Airways. Na jeho palubě je 28 mužů s afghánským občanstvím, kteří se zde dopustili závažných trestných činů a nyní musí zemi opustit.

Jedná se o zvláštní let – první deportační akci do Afghánistánu od srpna 2021, kdy se tam k moci opět dostal islamistický Taliban. Pro německou vládu je let realizací prohlášení, které kancléřka učinila na jaře. Po útoku nožem v Mannheimu, při němž byl zabit policista, kancléřka v Bundestagu prohlásila, že vláda chce do Afghánistánu a Sýrie deportovat také zločince a nebezpečné osoby.

Páteční útěk proto považuje za signál pro zločince: „Je to jasné znamení: Olaf Scholz řekl na předvolební akci u Lipska: „Kdo se dopustí trestného činu, nemůže počítat s tím, že ho nevyhostíme, ale pokusíme se o to, jak vidíte na tomto případu. Taková snaha může být úspěšná pouze tehdy, pokud se bude postupovat opatrně a velmi diskrétně.

Odpovídáme na nejdůležitější otázky, proč to bylo nyní možné, co se dlouho zdálo nemožné, kdo musel zemi opustit a jaké důsledky tato akce měla.

Co je známo o deportovaných?

Na palubě letadla do Kábulu bylo 28 odsouzených pachatelů z celkem jedenácti německých států. Všichni byli v Německu odsouzeni za závažné trestné činy. Mezi trestné činy patřilo zabití, znásilnění a těžké ublížení na zdraví. Někteří z 28 osob si již trest za své trestné činy odpykali, jiní byli deportováni z vězení.

Mezi deportovanými je i muž, který se v roce 2019 podílel na skupinovém znásilnění 14leté dívky v Illerkirchbergu v Bádensku-Württembersku. Jednatřicetiletý muž si již odpykal trest odnětí svobody a byl zadržen policií za účelem deportace. Nejvíce osob bylo deportováno v Hesensku se šesti osobami a v Bádensku-Württembersku a Dolním Sasku, kde jich bylo deportováno po pěti.

Co bude s těmito lidmi v Afghánistánu dál?

Podle vlastních informací přijala německá vláda opatření, aby zajistila bezpečnost deportovaných v jejich domovské zemi. V pátek to řekl mluvčí vlády Steffen Hebestreit. „Nebyl však schopen říci nic o přesných detailech a dohodách či diskusích, které proběhly“.

Ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD) upozornila, že pro Afghánistán žádný zákaz deportace neexistuje. „V tomto ohledu také předpokládám, že jsou tam v bezpečí,“ řekla po výslechu ve výboru Bundestagu pro vnitřní záležitosti.

Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International má však vážné pochybnosti, zda tomu tak skutečně bude. „V Afghánistánu se vynášejí rozsudky smrti, při nichž se používají metody jako kamenování,“ říká Sophie Scheyttová, expertka Amnesty na práva azylantů. Teprve nedávno byla na fotbalovém stadionu veřejně popravena jedna osoba.

Co situace v zemi znamená pro ty, kteří byli nyní deportováni, se teprve ukáže: „Je těžké předvídat, jak bude Taliban stíhán,“ vysvětluje Scheyttová. „Co se dá říci v každém případě: Lidé, kteří jsou deportováni do Afghánistánu, jsou vystaveni značnému riziku opakovaného porušování lidských práv.“ Proto se Agentura OSN pro uprchlíky, Agentura EU pro azyl a Rada Evropy jednoznačně staví proti deportacím do Afghánistánu.

Proč deportovaní dostávají 1000 eur na ruku?

Spolkové země, které jsou zodpovědné za repatriaci, se dohodly, že deportovaným dají 1000 eur „na ruku“. Mluvčí dolnosaského ministerstva vnitra uvedla, že peníze by měly stačit na pokrytí životních nákladů v Afghánistánu po dobu šesti až devíti měsíců. V pozadí jsou právní úvahy – za určitých okolností může být překážkou deportace i hrozba nouze v zemi původu.

Proč je nyní deportace do Afghánistánu možná?

Skutečnost, že od nástupu Tálibánu k moci v roce 2021 až do pátku nebyly do země provedeny žádné deportace, je způsobena nejen stavem lidských práv v zemi, ale také tím, že německá vláda nechce prostřednictvím oficiálních vztahů mezinárodně povýšit režim Tálibánu. Přesto se již nějakou dobu pracuje na tom, aby lety, jako byl ten páteční, byly možné. Za tímto účelem německá vláda prakticky rozehrála hru vabank a spoléhala na podporu partnerských států v regionu – především Katarského emirátu.

Taliban nedávno prohlásil, že je otevřen jednání o deportacích, ale zároveň se vyjádřil, že jeho cílem jsou přímé kanály dialogu mezi jeho vládou a Německem. „Tálibán tyto lidi nepřijme zpět bez něčeho na oplátku,“ řekla redakci Sophie Scheyttová z Amnesty International. „Německá vláda zatím neodpověděla, co přesně je toto quid pro quo.“

Je to začátek pravidelných deportací do Afghánistánu a Sýrie?

Spolkový kancléř po vraždě policisty v Mannheimu oznámil svůj záměr deportovat v budoucnu zločince nejen do Afghánistánu, ale i do Sýrie. Zda bude páteční let prvním v řadě, nebo prozatím jediným, se teprve ukáže. Zda dojde k dalším hromadným deportacím tohoto druhu, „to se teprve uvidí“, řekl v pátek mluvčí vlády Steffen Hebestreit.

Předseda Strany zelených Omid Nouripour tlumil očekávání ohledně rychlého opakování takové akce. Deportace podle něj „nejsou možné ve velkém měřítku“. „Vyžadovalo by to přímou spolupráci státu, což s kamennými islamisty z Talibanu není možné.“ Ty „právem neuznává žádná demokracie na světě“, vysvětlil spolupředseda Zelených. Deportační let, který v pátek odstartoval z lipského letiště, by neměl „vést k legitimizaci Talibanu“.

Pomáhá tato akce Talibanu?

Toho se obávají přinejmenším organizace na ochranu lidských práv. „Spolupráce s Talibanem – i prostřednictvím gangů – podporuje terorismus a islamismus, místo aby proti nim bojovala,“ řekl Tareq Alaows, mluvčí organizace Pro Asyl pro uprchlickou politiku. Deportace „by se mohla stát součástí nezodpovědné normalizace režimu“.

„Tento útěk je protržením hráze,“ říká Sophie Scheyttová. „Vyzýváme německou vládu, aby okamžitě zajistila, že k dalším deportacím do Afghánistánu nedojde.“

Zdroj: https://www.morgenpost.de/politik/article407136983/afghanistan-wie-die-abschiebung-von-28-afghanen-gelang.html

Portál WWW.CHCEMESLOBODU.SK se zobrazuje bez obtěžující a automatické reklamy uvnitř článků, která někdy znesnadňuje čtení. Pokud to oceníte, budeme vám vděčni za podporu našeho projektu. Podrobnosti o příspěvcích naleznete zde.

Páčil sa vám článok? Prepošlite ho ďalej.