EPOCH TIMES, Mária S. Szentmagyari, 18.07.2024
Kyjev, Moskva, Peking, Washington, Florida – během deseti dnů Viktor Orbán ve jménu své “mírové mise” procestoval půl světa. Orbánovy zprávy o cestách vyvolaly v Bruselu vlny. Nyní se k Orbánově diplomacii vyjádřil i předseda Rady EU.
obrázek: Maďarský premiér Viktor Orbán (l.) hovoří s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem během summitu EU v sídle EU v Bruselu 23. března 2023.foto: Ludovic Marin/AFP via Getty Images
Více než dva roky po eskalaci války na Ukrajině zahájil maďarský premiér Viktor Orbán “mírovou misi”. Chce vrátit dialog mezi oběma stranami zpět na správnou cestu.
Během deseti dnů premiér procestoval “celý svět”, jak to popsal na sociálních sítích. Orbán opakovaně zdůraznil, že necestuje jménem EU a nevede mírové rozhovory. Pouze shromažďoval informace z první ruky od všech stran konfliktu.
Chtěl o tom podat zprávu EU. Činil tak jako šéf vlády země, která v současné době rotující Radě EU předsedá.
Orbán svůj slib dodržel. Nedávno zaslal předsedovi Rady Charlesi Michelovi tři dopisy. V těchto dopisech, které jsou vlastně důvěrné, informoval o svých zkušenostech z cest a předložil návrhy.
Na Orbánovy připomínky a návrhy nyní odpověděl skutečný adresát, pan Michel. Orbánovy dopisy i Michelova odpověď byly zveřejněny. Jejich obsah vyvolal v Bruselu značný rozruch.
Orbánova cestující diplomacie
Bezprostředně po své návštěvě Moskvy 5. července zaslal Orbán Michelovi svůj první dopis. V něm shrnul, o čem jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Druhý dopis zaslal premiér předsedovi Rady 8. července. Podle listu “El Pais ” v něm uvedl podrobnosti o svých jednáních s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. V posledním, třetím dopise Orbán informoval o svých rozhovorech s Trumpem.
Všechny tři dopisy unikly do tisku.
Orbán využil mezinárodní pozornosti ke své tzv. mírové misi hned první den ve funkci předsedy maďarské Rady EU. Dne 1. července odcestoval na Ukrajinu, kde se setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. O několik dní později odcestoval do Moskvy na jednání s Putinem. Před summitem NATO pak navštívil Si v Pekingu. V USA jednal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a poté s bývalým prezidentem Donaldem Trumpem. S Bidenem se Orbán setkal pouze na okraj summitu NATO a není známo, že by spolu jednali.
Orbánův poslední dopis
List Financial Times tvrdí, že zná Orbánův poslední dopis. Obsah údajného jedenapůlstránkového dopisu premiérovi byl zveřejněn 15. července.
Podle Orbána má Trump “solidní plány” pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle dopisu republikánský prezidentský kandidát v případě svého listopadového vítězství ve volbách rychle zahájí mírové rozhovory. A to ještě před koncem roku.
Setkání Viktora Orbána a Donalda Trumpa v rezidenci bývalého amerického prezidenta na Floridě 11. července 2024. Foto: Tisková kancelář předsedy maďarské vlády/Zoltán Fischer/MTI
Orbán však varuje, že Trumpovo volební vítězství by EU přišlo draho. “Jsem více než přesvědčen, že v případě pravděpodobného volebního vítězství prezidenta Trumpa se finanční zátěž mezi USA a EU, pokud jde o finanční podporu Ukrajiny, výrazně změní ve prospěch EU,” řekl Orbán.
Šéf maďarské vlády proto vyzývá EU, aby vypracovala vlastní strategii řešení konfliktu a nekopírovala pouze “pro-válečnou politiku” Bidenovy administrativy.
“Zatím nemáme žádnou suverénní a nezávislou evropskou strategii ani politický akční plán. Navrhuji diskusi o tom, zda je rozumné v této politice pokračovat i v budoucnu,” cituje Orbána list Financial Times.
Podle premiérova “obecného zjištění” se “intenzita vojenského konfliktu brzy radikálně vystupňuje”.
Orbán: Putin a Si očekávají mírové rozhovory do konce roku
Orbán se ve svých dopisech o rozhovorech s ukrajinským prezidentem zmiňuje jen stručně, protože ukrajinský postoj je EU znám. Pokud jde o Putinův postoj, píše, že ten se v současné době “jasně liší od interpretace prezidenta Zelenského”.
Zároveň Orbán uvádí, že Putin je však připraven zvážit případné příměří, které “neslouží skrytému přeskupování a reorganizaci ukrajinských ozbrojených sil”.
Ukázalo se, že Rusko je připraveno k mírovým rozhovorům, zejména na základě podmínek, na kterých se obě strany dohodly již na jednáních v Istanbulu v dubnu 2022.
Podle Putina se tento dokument z roku 2022 jmenuje “Smlouva o trvalé neutralitě a bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu”. V návrhu se uvádí, že Ukrajina musí zakotvit “trvalou neutralitu” ve své ústavě. Jako garanti jsou jmenovány nejen Rusko, ale také USA, Čína, Velká Británie a Francie.
Viktor Orbán (uprostřed vlevo) a ruský prezident Vladimir Putin (uprostřed vpravo) jednají 5. července 2024 v Moskvě. Foto: MTI/Tiskový úřad předsedy maďarské vlády/Vivien Benko Cher
Během jednání s čínskou hlavou státu Orbán diskutoval o možných scénářích ukončení války na Ukrajině po listopadových prezidentských volbách v USA, píše El Pais.
EU by měla s Čínou jednat také o míru, řekl Orbán. Měli by se společně připravit na budoucí mírová jednání. Putin i Si předpokládali, že nová mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se uskuteční ještě letos.
Michel odporuje Orbánovi
Předseda Evropské rady reagoval 16. července na dopis maďarského premiéra. Michelův dopis byl zveřejněn v evropském a maďarském tisku.
“Nemohu přijmout Vaše tvrzení, že provádíme ‘proválkychtivou politiku’. Opak je pravdou,” uvádí se v Michelově dopise. Podle belgického politika se EU vždy snažila dosáhnout široké podpory pro komplexní a spravedlivý mír. To je v souladu s nejdůležitějšími zásadami a cíli ukrajinské “mírové formule”.
Zároveň “přímou cestou k míru je stažení všech ruských sil z Ukrajiny a respektování územní celistvosti Ukrajiny a Charty OSN”, uvedl Michel.
S ohledem na rozhovory s Orbánem v posledních dnech zdůraznil, že “nelze hovořit o Ukrajině bez Ukrajiny”.
Orbán nemá právo jednat jménem EU. EU naposledy v červnu potvrdila, že členské státy jsou připraveny podporovat Ukrajinu “tak dlouho a tak intenzivně, jak to bude nutné”, aby se ubránila ruské agresi a ochránila bezpečnost Evropy.
V reakci na maďarskou “mírovou misi” EU pohrozila důsledky. Právní služba Rady minulý týden napsala, že jednání Budapešti by mohlo představovat porušení smluv o EU. Komise oznámila bojkot zasedání maďarského předsednictví Rady EU. Země EU však zatím žádné další konkrétní kroky proti Orbánovi nepodnikly.
