report24.news, 26.07.2024
Obrázek: Srovnání verzí zveřejněných v důsledku soudního sporu Paula Schreyera s Institutem Roberta Kocha a verzí zveřejněných Ayou Velazquezovou.
Spisy zveřejněné v úterý na údajně naléhavé tiskové konferenci se v některých případech mírně a v jiných podstatně liší od dokumentů, které byly na základě soudního příkazu zveřejněny částečně redigované. Z metadat vyplývá, že řada dokumentů byla v prostředí RKI naposledy uložena v dubnu 2024 a mohla být také změněna. Na přezkoumání a porovnání dokumentů v současné době pracuje řada analytiků.
Ačkoli byly dokumenty k dispozici již několik týdnů, Aya Velazquezová si je nechávala pro sebe – až do prezentace minulé úterý. Při této příležitosti vyšlo najevo, že její vlastní tým ještě nebyl schopen provést úplnou revizi a kategorizaci dokumentů – a zejména srovnání s dříve známými verzemi. Tuto analýzu nyní provádí „zpravodajský roj“.
Náš obrázek na obálce ukazuje příklad obzvláště výrazného rozdílu mezi verzemi souborů. V údajích Velazquezové, které vycházejí z interního úniku informací z RKI a které měly veřejnosti přinést neredigované spisy, zjevně chybí mnoho informací. Neměli bychom dělat ukvapené závěry a neměli bychom nikoho obviňovat z úmyslného falšování, pokud to nemůžeme prokázat. Jedno je však jisté: Soubory nejsou totožné a existuje důvodný dojem, že soubor, který zveřejnil Paul Schreyer/Multipolar, je pozdější verzí tohoto dokumentu.
To je v případě daného dokumentu velmi problematické, neboť se jedná o zápis z 6. března 2020, tedy o velmi raný dokument. Únik, který byl Velazquezovi předán na začátku roku 2024, by tedy měl ukazovat kompletní verzi – tak tomu ale není, spíše to vypadá na počáteční koncept tohoto protokolu.
Následující varianty jsou myslitelné a žádná z nich není lepší nebo horší než jiná, dokud neexistují důkazy:
- Dokumenty, které byly předány Paulu Schreyerovi částečně redigované na základě soudního rozhodnutí, mohou být zmanipulované nebo pravé. Mohou být poslední verzí daného dokumentu – nebo také ne.
- Dokumenty, které byly předány Ayou Velazquezovou anonymnímu informátorovi, mohou být zmanipulované – nebo pravé. Mohou mít jakýkoli stav zpracování mezi datem příslušné konference a pravděpodobně dubnem 2024 (analýza metadat).
- Aya Velazquezová obdržela otevřené dokumenty ve Wordu. Ty mohly být kdykoli zmanipulovány jakoukoli osobou – zejména v RKI, kde je tvorba a údržba dokumentů zcela legitimní manipulací. Je třeba vysvětlit, proč byly dokumenty z března 2020 měněny ještě v dubnu 2024.
Paní Velazquezová dnes, 26. července, zveřejnila prohlášení, které má dokazovat naprostou pravost dokumentů. Tato prezentace však není zcela věcně správná.
- S odvoláním na skutečnost, že mainstreamová média, RKI, Spahn a Lauterbach o pravosti dokumentů nepochybují.
RKI se k pravosti dokumentů zatím definitivně kladně ani záporně nevyjádřil, navíc by nebylo možné v tak krátké době prozkoumat tolik dokumentů. Ve skutečnosti existuje prohlášení pro média, že není důvod pochybovat o pravosti – ale že zkoumání nebylo provedeno. Zdá se být dobrodružné používat jako argument, že stanovisko všech těch orgánů, které od roku 2020 klamaly, lhaly a podváděly veřejnost, by najednou mělo být důkazem pravdy a pravosti. Naopak, když všechna mainstreamová média tvrdí totéž, minulost prokázala, že jde vždy o lež. - Když poprvé zveřejnila PDF soubory, které sama vytvořila, vždy ručně vybrala dokument, který byl „nejvíce podobný“ dokumentům Multipolar/Schreyer. V nyní již kompletních dokumentech, původních dokumentech ve Wordu, se někdy vyskytuje několik verzí souborů.
Můžete to nechat tak, jak to je, a nechat to pracovat za vás. A lze si položit otázku, proč na tyto rozdíly a více verzí nebylo upozorněno během tiskové konference, pokud byly známy. - Velazquezová se domnívá, že nezvratná pravost všech dokumentů byla prokázána, protože balíček dat obsahuje fotografii ze závěrečné konference krizového štábu, kterou by použila jako titulní fotografii „na znamení RKI“.
Kromě toho, že použití snímku je v rozporu s německými zákony, což, stejně jako všechny činy paní Velazquezové, nemá v současné době zřejmě žádné důsledky, umožňuje tento snímek vyvodit pouze jeden platný závěr: snímek sám o sobě může být pravý a dokumentovat tento okamžik. Existence obrazu však neumožňuje vyvozovat žádné závěry o pravosti a edičním statusu jakéhokoli jiného dokumentu v tomto úniku. Dokument ve Wordu mohlo dvacetkrát změnit dvacet lidí a s tímto obrázkem by to nemělo nic společného.
Jednou z otázek, které se paní Velazquezová úzkostlivě vyhýbá, je otázka chybějících protokolů. Chybějící protokoly se již dostaly do povědomí týmu Schreyer v důsledku žaloby na RKI, ačkoli je známo, že schůzky musely probíhat nejméně tři dny. Pokud by se jednalo o úplný únik informací z RKI, musely by být tyto tři zápisy k dispozici – ale nejsou, a to je také zcela legitimní otázka k objasnění.
Bylo by na čase zbavit debatu emocí a zabývat se konkrétně změnami, verzemi souborů, metadaty a otázkou pravosti.
V této důležité analýze příliš nepomáhají emocionální výlevy profesora Homburga, který veřejnosti sdělil, že kritici se mohou vymazat. To vrhá nečekané a znepokojivé světlo na jeho vlastní roli v této publikaci. Protože buď budeme hledat pravdu – nebo slepě uvěříme neznámému zdroji v RKI, který je dost možná zaměstnancem služeb, jež Velazquez, Homburg a spol. zneužívají pro své vlastní účely.
