EPOCH TIMES, Kathrin Sumpf, 21.11.2024
Ukrajinský prezident poprvé ponechal prostor pro dočasnou ruskou kontrolu nad ukrajinským územím. Joe Biden prohlásil, že USA předají Kyjevu protipěchotní miny. Ty jsou mezinárodně zakázané.
Obrázek: ukrajinský voják sleduje, jak 220mm raketomet „Burevij“ pálí na ruské pozice na frontové linii.foto: Anatolii Stepanov/afp via Getty Images
Válka na Ukrajině pokračuje. Poté, co Joe Biden povolil Kyjevu použití zbraní delšího doletu, obviňuje Kreml odcházející americkou administrativu z dalšího rozdmýchávání konfliktu.
Scholz a Pistorius odmítají výzvy k rozmístění řízených střel Taurus v Kyjevě. Podle amerického představitele chtějí USA dodat také protipěchotní miny – ty jsou mezinárodně zakázané.
Co se stalo od 19. listopadu 2024? Dřívější zprávy si můžete přečíst zde.
21:38
Pentagon: USA byly varovány krátce před rozmístěním raket Moskvy
Vláda USA byla informována Ruskem krátce před rozmístěním nové rakety středního doletu proti Ukrajině. K tomuto účelu byly využity stávající „kanály pro snížení jaderného rizika“ mezi Washingtonem a Moskvou, uvedla Sabrina Singhová, zástupkyně mluvčí amerického ministerstva obrany.
Jednalo se o balistickou raketu středního doletu založenou na modelu ruské mezikontinentální balistické rakety RS-26. Podle USA byla nová raketa poprvé použita na bojišti na Ukrajině. Podle ruských informací nebyla vybavena jadernými hlavicemi – i když by to patrně bylo technicky možné.
Ruský prezident Vladimir Putin potvrdil nasazení nové rakety středního doletu s názvem Orešník. Podle něj taková raketa zasáhla ve čtvrtek ráno jihoukrajinské město Dnipro.
19:02
Putin: Ukrajinský konflikt má nyní „prvky globálního charakteru“
S rozmístěním západních raket proti ruskému území získal konflikt na Ukrajině podle ruského prezidenta Vladimira Putina „prvky globálního charakteru“. Západní státy, které povolily rozmístění amerických a evropských raket na ruském území, jsou za to zodpovědné, uvedl Putin v televizním projevu ve čtvrtek večer. Moskva má právo použít své „zbraně proti vojenským zařízením těch zemí, které povolují použití svých zbraní proti našim zařízením“, řekl Putin.
„Od okamžiku“, kdy byly tyto západní rakety vypáleny na Rusko, ‚má konflikt vyprovokovaný Západem na Ukrajině prvky globálního charakteru‘. Ukrajinské útoky západními raketami na Rusko však selhaly, pokračoval Putin. „Naše systémy protivzdušné obrany tyto útoky odrazily.“ „Cílů, které si nepřítel zjevně stanovil, nebylo dosaženo“.
Moskva je „připravena“ na jakýkoli scénář, pokračoval Putin. „Vždy jsme preferovali a nyní jsme připraveni řešit všechny spory mírovými prostředky, ale stejně tak jsme připraveni na jakýkoli vývoj událostí,“ pokračoval Putin. „Ti, kdo o tom pochybují, se mýlí. Vždy se najde odpověď,“ pohrozil.
18:03
Většina Němců je proti dodávkám Taurusu na Ukrajinu
Podle průzkumu je šest z deseti Němců (61 %) proti tomu, aby Německo dodalo Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus. Jen necelá třetina by byla pro dodání těchto raket, vyplývá z průzkumu zveřejněného ve čtvrtek pro pořad „Deutschlandtrend“ televize ARD. Z toho 27 % by souhlasilo i s dodávkou pro použití proti oblastem v Rusku, zatímco tři procenta by tento souhlas nedala.
Většina obyvatel západního i východního Německa je proti dodávkám řízených střel Taurus na Ukrajinu. Odpor je však výraznější na východě (76 procent) než na západě (56 procent). Zároveň je pro dodávku každý pátý (19 procent) na východě a každý třetí (34 procent) na západě.
Německý kancléř Olaf Scholz (SPD) dodávku systému Taurus na Ukrajinu odmítá. Poté, co USA o víkendu povolily Ukrajině nasadit americké rakety ATACMS proti cílům v Rusku, se v Německu opět rozhořela debata na toto téma. Střely Taurus s plochou dráhou letu mají s doletem kolem 500 kilometrů ještě větší dosah než střely ATACMS, které mohou zasáhnout cíle vzdálené až 300 kilometrů.
V rámci průzkumu se infratest dimap od pondělí do středy dotazoval 1318 oprávněných voličů. Možná chyba činí dva až tři procentní body.
17:42
Představitel americké vlády: Ruský raketový útok není „změnou hry“.
Podle americké vlády Rusko při svém ranním útoku na Ukrajinu použilo „experimentální balistickou raketu středního doletu“.
Nešlo o „game changer“ v tomto konfliktu, tedy o nic, co by zásadně změnilo situaci, uvedl ve čtvrtek ve Washingtonu zástupce americké vlády.
Ukrajinské letectvo prohlásilo, že Rusko ráno při útoku na Ukrajinu poprvé vypálilo mezikontinentální raketu. Zástupce americké vlády to nepotvrdil, ale uvedl, že Rusko pravděpodobně disponuje „pouze hrstkou“ typu rakety, která byla ráno použita. Moskva se snaží zastrašit Ukrajinu a její příznivce.
Ukrajina však již odolala bezpočtu útoků ze strany Ruska, „včetně raket s mnohem většími hlavicemi, než je tato zbraň“, uvedl vládní představitel. USA v minulých dnech informovaly Ukrajinu a blízké spojence „o možném použití této zbraně Ruskem“.
17:23
USA uvalily sankce na desítky ruských bank
USA ve čtvrtek uvalily sérii sankcí na desítky ruských bank. Trestní opatření „dále omezí a oslabí ruskou válečnou mašinérii“, uvádí se v prohlášení, které ve Washingtonu zveřejnila ministryně financí Janet Yellenová. Kremlu by se tak ztížilo „obcházení amerických sankcí a financování a vybavení armády“.
Sankce jsou zaměřeny zejména na Gazprombank, která patří do stejnojmenného ruského konglomerátu, a na více než 50 dalších ruských bank s mezinárodními obchodními vazbami. Týkají se také patnácti ruských finančních úředníků.
Americké ministerstvo financí označilo Gazprombank za nástroj, který Rusko používá „k získávání vojenského vybavení pro svou válku proti Ukrajině“. Ruská vláda tuto banku využívá také k vyplácení mezd či prémií vojákům. Na Gazprombank uvalily sankce i další země, včetně Velké Británie, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu.
17:11
Rumunsko koupí 32 amerických stíhaček F-35.
V souvislosti s ruskou agresivní válkou na Ukrajině podepsalo Rumunsko s USA smlouvu o nákupu 32 stíhaček F-35. „Současná geopolitická situace bohužel ukazuje na naléhavou potřebu věrohodného odstrašení a obranných schopností,“ uvedl při čtvrtečním podpisu smlouvy šéf rumunské vlády Marcel Ciolacu. Dodal, že stíhací letouny, které by měly být dodány na počátku roku 2030, „významně posílí“ obranu Rumunska.
Nákup letounů v odhadované ceně téměř 6,2 miliardy eur je nejdražší vojenskou akvizicí chudého členského státu NATO v jihovýchodní Evropě, který od začátku ruské invaze na sousední Ukrajinu získal na strategickém významu.
Rozhodnutí o nákupu stíhaček „významně přispěje k naší kolektivní bezpečnosti“, uvedla americká velvyslankyně v Rumunsku Kathleen Kavalec.
V loňském roce se Rumunsko zbavilo svých starých stíhacích letounů Mig-21 LanceR ze sovětské éry a nahradilo je použitými americkými stíhačkami F-16. Po dodání stíhaček F-35 mají být nyní nejpozději do roku 2040 vyřazeny z provozu.
Země má regionální výcvikové středisko pro piloty F-16, kteří jsou cvičeni pro rumunskou a ukrajinskou armádu. Je zde umístěno více než 5 000 vojáků NATO – jedná se o největší vojenský kontingent západní vojenské aliance v jihovýchodní Evropě.
16:45
Rusko rozhodlo o masivním zvýšení výdajů na obranu
Ruský parlament ve čtvrtek rozhodl o zvýšení výdajů na obranu pro příští rok o 30 procent. Poslanci Dumy, dolní komory parlamentu, potvrdili rozpočet na armádu v roce 2025 ve výši 13,5 bilionu rublů (asi 127 miliard eur), což odpovídá více než šesti procentům hrubého domácího produktu (HDP). Celkem 40 procent rozpočtu má být v příštím roce vynaloženo na obranu a národní bezpečnost.
V roce 2024 již ruský rozpočet počítá s téměř o 70 procent vyššími výdaji na obranu než v předchozím roce. Podle prezidenta Vladimira Putina tvořily výdaje na armádu a bezpečnost v loňském roce téměř devět procent HDP, což je nejvyšší úroveň od rozpadu Sovětského svazu.
15:07
Ruské ministerstvo zahraničí se k tomu nechce vyjadřovat
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí byla během čtvrtečního (21. listopadu) živého brífinku telefonicky instruována, aby nekomentovala zprávy o tom, že Rusko vypálilo balistickou raketu na Ukrajinu, jak vyplývá z videozáznamu brífinku, který telefonát zaznamenal.
Ruské kanály Telegram informovaly, že Rusko zaútočilo na společnost známou na Ukrajině jako Pivdenmaš, raketovou a kosmickou společnost se sídlem v Dněpru.
Rusko se k tomu zatím nevyjádřilo.
11:38
Moskva nasadila mezikontinentální raketu.
Mezikontinentální balistická raketa, kterou Rusko údajně použilo při útoku, nebyla podle ukrajinských zdrojů vybavena jadernou hlavicí.
Je „zřejmé“, že raketa neměla jadernou hlavici, sdělily agentuře AFP zdroje z ukrajinského letectva. Podle ukrajinských zdrojů byla mezikontinentální balistická raketa použita ráno při útoku na město Dnipro.
10:00
Rusko zachytilo britskou řízenou střelu
Podle Ruska zachytilo dvě střely s plochou dráhou letu Storm Shadow vypálené Ukrajinou. Oznámilo to ministerstvo obrany v Moskvě. Jednalo se o první nasazení těchto křižujících střel dodaných Velkou Británií nad Ruskem od začátku války.
„Dvě křižující střely Storm Shadow britské výroby, šest reaktivních střel Himars americké výroby a 67 bezpilotních letounů bylo sestřeleno systémem protivzdušné obrany,“ uvedla ruská armáda v prohlášení. Ministerstvo obrany neposkytlo žádné informace o dopadech nebo škodách.
Již v úterý úřad informoval o prvním použití raket dlouhého doletu dodaných USA, tzv. raket ATACMS, nad ruským územím. Pět ze šesti raket bylo zachyceno systémem protivzdušné obrany.
Šestá raketa byla poškozena, oznámilo ministerstvo na svém telegramovém kanálu. Její trosky dopadly na vojenský objekt v Brjanské oblasti nedaleko hranic. Požár byl uhašen. „Nedošlo k žádným obětem ani škodám,“ uvedlo tehdy.
Britové se zatím ohledně použití svých řízených střel drželi při zemi. Britská média ve středu informovala, že Ukrajina poprvé zaútočila na cíle v Rusku pomocí Storm Shadow.
20. listopadu 2024
19:03
Pentagon: důvodem rozhodnutí o zaminování byla změna ruské bojové taktiky
Podle šéfa Pentagonu Lloyda Austina bylo rozhodnutí USA dodat Ukrajině protipěchotní miny vyvoláno změnou ruské bojové taktiky. Ruští vojáci již nepostupovali s obrněnými vozidly nebo bojovými vozidly pěchoty v čele, uvedl Austin ve středu během návštěvy Laosu. „Jdou pěšky, aby se přiblížili a připravili cestu mechanizovaným silám.“
Ukrajinci nyní potřebovali „věci, které mohou pomoci zpomalit tyto snahy Rusů,“ dodal americký ministr obrany.
Americká vláda v úterý oznámila, že poskytne ukrajinské armádě protipěchotní miny. Vládní představitel uvedl podmínku, že miny budou použity pouze k ochraně obyvatelstva na ukrajinském území a v neobydlených oblastech.
Jedná se o protipěchotní miny s deaktivačním zařízením, které se spustí po vybití baterií.
17:00
Ukrajina poprvé vypálila řízené střely „Storm Shadow“
Ukrajina poprvé vypálila střely s plochou dráhou letu „Storm Shadow“ dodané Velkou Británií na cíle v Rusku. Informovaly o tom mimo jiné „Financial Times“ a „Guardian“ s odvoláním na nejmenované důvěrné zdroje.
Britské ministerstvo obrany se na dotaz agentury dpa nechtělo ke zprávám vyjádřit. Vláda v Londýně se dříve vždy vyhýbala informacím o podmínkách nasazení Storm Shadow Ukrajinou pro obranné tažení proti ruským útočníkům.
Deník Telegraph uvedl, že trosky z řízených střel byly nalezeny v obci Marjino v ruské Kurské oblasti, pouhých 45 kilometrů od hranic. Kurský gubernátor Alexej Smirnov oznámil na službě krátkých zpráv Telegram, že byly vypáleny dvě rakety. Neposkytl však žádné podrobnosti.
Britská raketa Storm Shadow je ze vzduchu odpalovaná střela s doletem více než 250 kilometrů určená k přesným útokům na cíle, jako jsou bunkry nebo kritická infrastruktura. Jejich konstrukce je totožná s francouzskými raketami Scalp.
16:15
USA přislíbily další vojenskou pomoc
USA poskytnou Ukrajině další vojenské vybavení. Jedná se o balíček v hodnotě přibližně 275 milionů dolarů (asi 261 milionů eur), oznámilo americké ministerstvo obrany.
Obsahuje mimo jiné munici pro raketový odpalovací systém Himars, který má dosah kolem 80 kilometrů. Dodány budou také bezpilotní letouny a dělostřelecká munice ráže 155 a 105 milimetrů a protitankové zbraně.
USA jsou největším dodavatelem zbraní pro obranné tažení Ukrajiny proti Rusku. Podle Pentagonu poskytly USA Kyjevu od začátku války vojenskou pomoc v celkové výši více než 60,4 miliardy amerických dolarů (asi 55,7 miliardy eur).
13:17
Rakousko: Dalších 8 milionů eur pro Ukrajinu
„Dnes mohu oznámit, že jsme přislíbili dalších 8 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině,“ uvedl rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg.
- 5 milionů eur pro Světový potravinový program na odminování.
- 3 miliony eur od mezinárodních organizací působících na Ukrajině a v Moldavsku na humanitární pomoc.
13:07
Potvrzeno zatčení německého občana v Kaliningradu
Spolkové ministerstvo zahraničí v Berlíně potvrdilo zatčení německého občana Nikolaje G. v Kaliningradu, který je podle ruské domácí zpravodajské služby FSB obviněn z terorismu.
K němu „došlo již v říjnu“, uvedla mluvčí ministerstva. Generální konzulát v Petrohradě je v kontaktu s ruskými orgány a nabídl zadrženému konzulární pomoc a podporu.
Podle mluvčí je Spolkovému ministerstvu zahraničí v současné době znám nízký dvouciferný počet osob s německým občanstvím, které jsou v Rusku zadržovány.
12:58
Kreml vylučuje zmrazení konfliktu
Kreml odmítl spekulace o možném zmrazení rusko-ukrajinské války.
„Prezident (Vladimir Putin) již řekl, že zmrazení tohoto konfliktu pro nás nepřipadá v úvahu,“ uvedl mluvčí Dmitrij Peskov na tiskovém brífinku v souvislosti s mediálními zprávami o různých scénářích ukončení války na současné frontové linii.
Moskva chce stále dosáhnout svých válečných cílů. Prezident Vladimir Putin opakovaně deklaroval ochotu k rozhovorům.
Den předtím ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kategoricky vyloučil možnost postoupení území Rusku s ohledem na jednání o způsobu ukončení války.
Ponechal však prostor pro dočasnou ztrátu kontroly nad částí ukrajinského území až do konce Putinova funkčního období.
12:11
Zavírají se i další velvyslanectví
Po USA oznámily uzavření svých ambasád v Kyjevě pro veřejnost také velvyslanectví Španělska, Itálie a Řecka.
11:30 hod.
Čína vyzývá ke „klidu“ a „zdrženlivosti“
Peking vyzval ke „klidu“ a „zdrženlivosti“ ve válce na Ukrajině. „Za současných okolností by všechny strany měly zachovat klid a zdrženlivost a spolupracovat prostřednictvím dialogu a konzultací, aby se zabránilo napětí a strategickým rizikům,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Lin Ťien.
Čína bude ve válce na Ukrajině i nadále hrát „konstruktivní roli“, pokračoval ve středu mluvčí ministerstva zahraničí Lin. Peking nadále vyzývá všechny strany, aby „deeskalovaly situaci a zavázaly se k politickému řešení ukrajinské krize“, dodal.
Vládnoucí komunistická strana v Pekingu tvrdí, že v konfliktu na Ukrajině zaujímá neutrální postoj. Mezi Moskvou a Pekingem však existují úzké vztahy.
Čína je mimo jiné obviňována z toho, že Moskvě dodává tzv. zboží dvojího užití, které by mohlo být použito ve válce. Zboží dvojího užití je zboží dvojího určení, které může být použito jak pro civilní, tak pro vojenské účely, například citlivá elektronika, IT technologie a software.
9:50
Velvyslanectví USA v Kyjevě uzavřeno
Velvyslanectví USA v Kyjevě je uzavřeno kvůli „možnému těžkému leteckému útoku“. „Velvyslanectví USA v Kyjevě obdrželo konkrétní informace týkající se možného těžkého leteckého útoku dne 20. listopadu,“ oznámilo ve středu velvyslanectví na svých internetových stránkách.
„Z důvodu zvýšené opatrnosti je velvyslanectví uzavřeno a zaměstnanci jsou instruováni, aby se ukryli na místě,“ pokračovalo.
Zaměstnanci velvyslanectví dostali pokyn, aby zůstali doma. Občané USA by se v případě poplachu měli ukrýt.
Americké velvyslanectví pravidelně varuje před velkými leteckými údery, naposledy v březnu a v srpnu. Uzavření velvyslanectví je však neobvyklé.
8:33
Údajná sabotáž: v Kaliningradu zatkli Němce.
Ruská vnitřní zpravodajská služba FSB oznámila, že v Kaliningradu zadržela německého občana, který údajně plánoval sabotážní akce. Muž, narozený v roce 1967, pochází podle ruských zpravodajských agentur z Hamburku.
Při vstupu do ruské exklávy v Baltském moři z Polska u něj úřady našly půl litru tekuté výbušniny ukryté v lahvi od šamponu.
FSB dále vysvětlila, že Němec dostal příkaz způsobit výbuch od ukrajinského občana, který rovněž žil v Hamburku. Němec je ve vazbě.
Zadržený muž je rovněž podezřelý, že v březnu 2024 provedl útok výbušninou na distribuční stanici plynu v Kaliningradské oblasti. Nezávislé potvrzení této informace zatím není k dispozici.
7:50
Biden chce Kyjevu předat zakázané protipěchotní miny
Podle zpráv médií americký prezident Joe Biden schválil dodání protipěchotních min na Ukrajinu. Jak uvádí CNN a další, USA chtějí, aby Kyjev rozmístil miny ve východní části země, kde ruské jednotky dosáhly dalšího postupu proti ukrajinským obranným liniím.
Jedná se o protipěchotní miny vybavené autodestrukčním nebo deaktivačním zařízením.
Washington očekává, že Ukrajina použije tyto protipěchotní miny k posílení obranných linií na ukrajinském území, a nikoli jako prostředek útoku v Rusku, uvádí se dále v prohlášení. Kromě toho bylo požadováno ujištění, že se Ukrajina bude snažit minimalizovat riziko, které miny představují pro civilní obyvatelstvo.
Protipěchotní miny jsou mezinárodně zakázané a kontroverzní. Ottawská úmluva z roku 1997, kterou dosud ratifikovalo 164 států, zakazuje používání, výrobu, skladování a další prodej protipěchotních min. Mezi signatáři nejsou USA a Rusko, ale Ukrajina ano.
18:39
Vzdá se Ukrajina území?
Volodymyr Zelenskyj poprvé ponechal prostor pro dočasnou ruskou kontrolu nad ukrajinským územím. „Možná bude muset Ukrajina někoho v Moskvě přečkat, aby dosáhla svých cílů a obnovila celé své území,“ řekl Zelenskyj v parlamentu s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina (72).
V mezinárodních médiích se již delší dobu spekuluje o tom, že by válka na Ukrajině mohla být podél frontové linie zmrazena, aniž by Kyjev právně postoupil území Rusku. Selenskij dosud formální právní postoupení území kategoricky odmítal. „Nevzdáme se práv Ukrajiny na její území“.
Kyjev také nedovolí, aby byla Ukrajina využívána ve volebních kampaních, řekl Zelenskyj, aniž by zmínil nadcházející spolkové volby v Německu. „Vítězství na úkor Ukrajiny nebude fungovat. Ale můžete vyhrát společně s Ukrajinou,“ řekl.
6:35 hod.
Podpora z Dánska
Dánsko a Švédsko oznámily další dodávky zbraní a další podpůrná opatření pro Kyjev. Podle listu Defence Express půjde o pomoc v hodnotě 535 milionů eur. Zčásti budou použity příjmy z úroků ze zmrazených ruských aktiv.
Dánsko je jednou ze zemí, která se při dodávkách zbraní zaměřuje na ukrajinské společnosti a zadává tam konkrétní objednávky, uvádí ukrajinský web.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová (4. zleva) se setkává s ukrajinským premiérem Denisem Šmyhalem (4. zprava) v Kyjevě 19. listopadu 2024. foto: Mads Claus Rasmussen / Ritzau Scanpix/AFP via Getty Images
6:10
Bez americké vojenské pomoci Ukrajina válku prohraje
Pokud bude vojenská pomoc USA Kyjevu omezena, Ukrajina prohraje válku s Ruskem, tvrdí její prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Pokud ji sníží, (…) myslím, že prohrajeme,“ řekl Zelenskyj v úterním rozhovoru pro americkou televizní stanici ‚Fox News‘. „Budeme bojovat. Máme svou produkci, ale to nestačí na to, abychom zvítězili.“
„Jednota“ mezi Ukrajinou a USA je ‚nejdůležitější věcí‘, pokračoval Zelenskyj. Trump by mohl ovlivnit ruského prezidenta Vladimira Putina, „protože je mnohem silnější než Putin“.
Ruská hlava státu „může být ochotná a ukončit tuto válku, ale také to mnohem více závisí na Spojených státech amerických. Putin je slabší než Spojené státy americké“.
6:00
Noční útoky bojovými drony
Během noci na sebe oba státy vzájemně útočily roji bezpilotních letounů. Útok dronů ze strany Ukrajiny způsobil škody v několika ruských regionech.
„Ve městě Alexejevka byly poškozeny výrobní haly pádem úlomků dronu na území jedné společnosti,“ napsal na Telegramu gubernátor ruské příhraniční oblasti Belgorod Vjačeslav Gladkov. Zasažen byl také objekt infrastruktury a elektrické vedení. K zásahu došlo také v sousední Voroněžské oblasti.
Útoky dronů byly hlášeny také v Brjanské a Tulské oblasti a v oblasti Moskvy. Podle ministerstva obrany v Moskvě bylo sestřeleno celkem 42 bojových dronů.
Ruská armáda rovněž vypustila několik rojů bezpilotních letounů, které na Ukrajinu létaly z různých směrů. V řadě regionů země i v hlavním městě Kyjevě byl vyhlášen letecký poplach. O případných úderech bojových dronů nebyly zpočátku k dispozici žádné informace.
5:12 hod.
Ukrajina: 60 procent rozpočtu je plánováno na obranu
Parlament v Kyjevě hlasoval o vládním rozpočtu na rok 2025. Více než 60 procent celkových výdajů je určeno na obranu a bezpečnost, což odpovídá přibližně 51 miliardám eur. Rozpočet musí ještě podepsat Zelenskyj. Návrh rozpočtu Moskvy na rok 2025 počítá s částkou odpovídající přibližně 122 miliardám eur.
Mezitím Mezinárodní měnový fond oznámil, že se s Kyjevem dohodl na šesté revizi stávajícího programu pomoci. To otevírá cestu k vyplacení dalších 1,1 miliardy dolarů podpory pro Ukrajinu, ačkoli tato podpora musí být ještě formálně schválena.
Zelenskij mezitím v Kyjevě představil plán na zvýšení odolnosti země. Ukrajina bude masivně investovat do zbrojení, oznámil. To zahrnuje rozšíření vlastní výroby munice. „Ukrajinské zbraně“ jsou jednou z hlavních záruk ukrajinské nezávislosti.
V 5:00 hod.
Borrell: Kyjevu byl dodán milion dělostřeleckých granátů.
Podle Evropské služby pro vnější činnost nyní EU splnila svůj plán dodat Ukrajině dělostřelecké granáty – i když se zpožděním.
„Dosáhli jsme cíle jednoho milionu dělostřeleckých nábojů,“ uvedl šéfdiplomat EU Josep Borrell po zasedání ministrů obrany EU v Bruselu. Munice byla na Ukrajinu dodána „o několik měsíců později, než se očekávalo“. Původně chtěla EU dosáhnout hranice jednoho milionu nábojů do konce března.
„Budeme v tom pokračovat, protože Rusko nadále dostává velké dodávky munice a raket ze Severní Koreje a Íránu,“ oznámil Borrell.
15:50
Washington odsoudil nové ruské jaderné doktríny
Bílý dům důrazně odsoudil ratifikaci nových ruských jaderných doktrín jako „nezodpovědnou rétoriku“. „Jedná se o další stejnou nezodpovědnou rétoriku ze strany Ruska, které jsme byli svědky v posledních dvou letech,“ uvedl mluvčí americké Rady pro národní bezpečnost.
Ruský prezident Vladimir Putin okamžitě zmírnil předchozí pravidla pro použití jaderných zbraní. Jím podepsaný dekret umožňuje jeho zemi použít jaderné zbraně proti nejadernému státu, pokud je podporován jadernými mocnostmi.
Nová doktrína rovněž povoluje jadernou odpověď na „masivní“ letecké údery, a to i v případě, že jsou použity pouze konvenční zbraně. „Bylo nutné sladit naše zásady se současnou situací,“ komentoval dekret mluvčí Kremlu Peskov. Od začátku ruské kampaně Putin opakovaně hrozil použitím jaderných zbraní.
19. listopadu 2024
19:45
Medveděv: Útoky západních raket mohou být interpretovány jako útok NATO
Útoky západních raket s delším doletem hluboko do ruského vnitrozemí lze interpretovat jako útok států NATO. Na svém kanálu Telegram to v úterý napsal místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.
„Pokud jsou takto použity rakety aliance, lze to považovat za útok zemí aliance na Rusko [zvýraznění v originále]. V takovém případě vzniká právo na odvetný úder zbraněmi hromadného ničení proti Kyjevu a důležitým objektům NATO, ať už se nacházejí kdekoli. A to už by byla třetí světová válka,“ napsal Medveděv.
Medveděv rovněž obvinil vládu pod vedením amerického prezidenta Joea Bidena, že záměrně přivodila eskalaci konfliktu. Podle bývalého ruského prezidenta za to bude muset Trumpova administrativa zaplatit.
„Možná chce starý pán Biden skutečně ukončit svůj život malebným způsobem a vzít s sebou velkou část lidstva,“ dodal Medveděv ve svém příspěvku.
15:30
Ruský ministr zahraničí hrozí „odpovídající“ reakcí
„Pokud budou rakety delšího doletu rozmístěny z Ukrajiny směrem k ruskému území, znamená to, že je budou obsluhovat američtí vojenští experti,“ řekl Lavrov novinářům v úterý v Riu de Janeiru po skončení summitu G20. Mezitím vysoce postavený ukrajinský představitel potvrdil tiskové agentuře AFP, že Ukrajina použila ATACMS při útoku na ruskou oblast Brjansk.
Ruský ministr zahraničí Lavrov k ostřelování ATACMS uvedl:
„Budeme to považovat za novou fázi války Západu proti Rusku a podle toho budeme reagovat.“
Ze strany Ukrajiny a jejích západních spojenců šlo o „znamení“, že usilují o eskalaci.
Lavrov rovněž západním spojencům Ukrajiny vzkázal, že by si měli přečíst ruskou jadernou doktrínu „v plném znění“.
Putin v úterý podepsal dekret, který jeho zemi umožňuje použít jaderné zbraně proti nejadernému státu, pokud jej podpoří jaderné mocnosti. Nová doktrína rovněž povoluje jadernou odpověď na „masivní“ letecké údery, a to i v případě, že jsou použity pouze konvenční zbraně.
13:50
Moskva: Ukrajina ostřeluje ruské vojenské zařízení raketami ATACMS.
Podle Moskvy Ukrajina vypálila šest raket ATACMS americké výroby na cíl v Rusku. Podle ministerstva obrany v Moskvě bylo pět z těchto raket zachyceno ruskou protivzdušnou obranou.
Pokud jsou informace správné, jednalo by se o první známý útok od doby, kdy USA povolily Ukrajině použít ATACMS proti cílům v Rusku.
Šestá raketa byla poškozena, oznámilo ministerstvo na svém telegramovém kanálu. Její trosky dopadly na vojenský objekt v Brjanské oblasti nedaleko hranic. Požár byl uhašen. „Nedošlo k žádným obětem ani škodám,“ uvedlo.
Údaje o místě odpovídaly informacím z Ukrajiny. Generální štáb v Kyjevě informoval o nočním útoku na ruský muniční sklad u města Karačev v Brjanské oblasti. Ve skladu bylo zaznamenáno dvanáct sekundárních výbuchů, oznámila armáda na Facebooku. Jedná se o detonaci uskladněné munice po nárazu.
Kyjevská média s odvoláním na nejmenované vojenské představitele rovněž informovala, že byly použity rakety ATACMS dodané USA. „Objekt byl úspěšně zničen,“ citoval portál RBK-Ukrajina armádní zdroj. Žádnou z těchto informací nebylo možné nezávisle ověřit.
12:35
Parlamentní skupina FDP chce pro Ukrajinu hlasování o Taurusu
FDP chce v Bundestagu vyvinout tlak na spolkového kancléře Olafa Scholze (SPD) v otázce dodávek zbraní na Ukrajinu. Předseda výboru pro obranu Marcus Faber (FDP) v úterním vydání deníku „Bild“ oznámil, že jeho parlamentní skupina chce ve Spolkovém sněmu předložit návrh na hlasování o dodávkách raketového systému Taurus na Ukrajinu. „Budeme hlasovat o vlastním návrhu,“ řekl Faber.
Takové hlasování je nutné poté, co se americká vláda rozhodla povolit Ukrajině použití amerických raket ATACMS proti Rusku. Proto „potřebujeme v Bundestagu také debatu o dodávce pro Taurus“, řekl Faber.
V úterý se vyjádřili také dva bývalí ministři: „Taurus musí být dodán hned,“ napsal na X. straně předseda FDP a bývalý ministr financí Christian Lindner. „Většina ve Spolkovém sněmu je tady. Udělejte to!“
Bývalý ministr spravedlnosti Marco Buschmann (FDP) na X napsal, že „zbraňové systémy, které fungují na velké vzdálenosti, by Ukrajinu strategicky posílily a změnily by situaci na bojišti v její prospěch“. Buschmann rovněž dodal. „Většina ve Spolkovém sněmu je ta tam.“
Naposledy se pro dodávky Taurusu vyslovili také vrcholní politici CDU/CSU a Zelených, což vyloučil kancléř Olaf Scholz (SPD).
12:10
Selenskyj: Putin se „sám od sebe nezastaví“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Evropu k rozhodnější akci vzhledem k válce, která trvá již 1000 dní. Ruský prezident Vladimir Putin „hodlá tuto válku vyhrát, sám se nezastaví“, uvedl Zelenskyj v úterním videoposelství Evropskému parlamentu.
Čím více času Putin bude mít, „tím horší budou podmínky“, tvrdil Zelenskyj. „Každý den je nejlepším okamžikem k tomu, abychom na Rusko tlačili ještě silněji.“
V Kyjevě Selenskij představil plán na zvýšení odolnosti země. „I bez jaderných zbraní můžeme najít konvenční nástroje, jak (Rusko) zadržet,“ řekla hlava státu poslancům a shromážděnému vedení země. Za tímto účelem by se investovalo do vlastního obranného průmyslu země.
Selenskij opět odmítl myšlenku postoupení území Rusku. „Nevzdáváme se práv Ukrajiny na její území,“ řekl. Zároveň však ponechal prostor pro možnost, že by ukrajinská území dočasně nemusela být pod kontrolou Kyjeva.
12:01
Pistorius: Žádné předání Taurusu nepřipadá v úvahu
EU musí společně s USA vážně zvážit, jak by bylo možné zajistit případné příměří, prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius na okraj zasedání ministrů obrany EU v Bruselu. „Nejdříve je však třeba dosáhnout jednání“. Toto poselství bylo „adresováno Putinovi“.
Ministr obrany Boris Pistorius 19. listopadu 2024 v Bruselu na zasedání ministrů obrany EU. Foto: NICOLAS TUCAT/AFP via Getty Images
Stejně jako spolkový kancléř Olaf Scholz (SPD) i Pistorius odmítl výzvy k rozmístění řízených střel Taurus v Kyjevě. „Na postoji německé vlády jako celku se nic nezměnilo,“ zdůraznil. V anglickém projevu Pistorius dodal, že „v tuto chvíli“ je dodávka Taurusů nemyslitelná.
Ministři obrany EU a generální tajemník NATO Mark Rutte chtěli o napjaté vojenské situaci jednat s ukrajinským šéfem rezortu Rustemem Umerovem prostřednictvím videozáznamu v Bruselu.
11:55
Baerbock hovoří v Polsku
Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení) dnes jednala o válce na Ukrajině se svými kolegy z dalších pěti evropských zemí. Cílem setkání ve Varšavě bylo rovněž projednat budoucnost transatlantických vztahů po vítězství Donalda Trumpa v amerických volbách a evropskou obranu.
(l-p) Francouzský ministr pro Evropu a zahraniční věci Jean-Noel Barrot, italský ministr zahraničí Antonio Tajani, polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski a německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková po zasedání evropských ministrů zahraničí ve Varšavě 19. listopadu 2024. Foto: Wojtek Radwanski/AFP via Getty Images
Baerbocková hovořila v polském hlavním městě se svými kolegy z Francie, Itálie, Polska a jmenovanou vysokou představitelkou EU pro zahraniční věci Kájou Kallasovou. Ministři zahraničí Španělska a Velké Británie měli být spojeni prostřednictvím videa. Poté chtěla vystoupit před novináři.
Rozhodnutí americké vlády dát Kyjevu zelenou k použití zbraní dlouhého doletu proti cílům v Rusku vyvolalo o víkendu debatu mezi ostatními spojenci Ukrajiny. Polsko tento krok uvítalo, zatímco Baerbock rovněž vyzval k tomu, aby Ukrajina dostala silné prostředky sebeobrany.
11:51
Válečné zbraně: Vývoz z Německa
Největším vývozcem válečných zbraní v Německu v roce 2023 bylo Dolní Sasko s 2,8 miliardy eur, před Bavorskem s 1,9 miliardy eur a Bádenskem-Württemberskem (1,4 miliardy eur).
K 15. říjnu letošního roku bylo Dolní Sasko stále největším vývozcem válečných zbraní a s hodnotou přibližně 3,3 miliardy eur již překročilo celkovou hodnotu pro rok 2023. Uvedl to list „Neue Osnabrücker Zeitung“ s odvoláním na odpověď spolkového ministerstva hospodářství na dotaz poslance BSW Sevima Dagdelena.
Pokud jde o licence na konečný vývoz vojenského materiálu, Bavorsko s necelými 3,7 miliardami eur v roce 2023 předběhlo Dolní Sasko s přibližně 3,5 miliardami eur.
V letošním roce se Dolní Sasko v tabulce posunulo před Bavorsko. Podle nejnovější odpovědi ministerstva hospodářství nyní Dolní Sasko předstihlo Bavorsko (2,315 miliardy eur) a Bádensko-Württembersko (2,299 miliardy eur) s přibližně 3,9 miliardy eur a Šlesvicko-Holštýnsko s 1,5 miliardy eur.
9:28 hod.
Nalezen zakázaný plyn
Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) oznámila, že v oblastech, kde Ukrajina bojuje proti ruským ozbrojeným silám, byl objeven zakázaný plyn CS.
Ukrajina předala OPCW tři vzorky v říjnu, uvedla organizace. Jeden granát a jeden vzorek půdy obsahovaly plyn CS používaný k potírání nepokojů.
Kyjev požaduje vyvození důsledků.
Úmluva OPCW zakazuje používání plynu CS, což je forma slzného plynu, pokud není používán k potlačení nepokojů, ale jako „metoda vedení války“. CS plyn není smrtící, ale způsobuje podráždění plic, kůže a očí.
Rusko i Ukrajina se navzájem obviňují z používání chemických zbraní ve válce, která trvá již více než dva a půl roku.
Nejnovější zpráva poprvé potvrzuje použití dráždivých látek v bojových zónách na Ukrajině. Šéf OPCW Fernando Arias vyjádřil v souvislosti s těmito zjištěními „velké znepokojení“. OPCW však zdůraznila, že zpráva se nesnaží určit „zdroj nebo původ toxické chemické látky“.
(S využitím materiálů agentur)
Portál WWW.CHCEMESLOBODU.SK se zobrazuje bez obtěžující a automatické reklamy uvnitř článků, která někdy znesnadňuje čtení. Pokud to oceníte, budeme vám vděčni za podporu našeho projektu. Podrobnosti o příspěvcích naleznete zde.
Našu prácu môžete teraz podporiť aj nákupom prostredníctvom webovej stránky jednej z našich partnerských spoločností. Váš nákup vás nebude stáť ani cent navyše a pomôže nám pokračovať v našej práci. Týmto odkazom sa dostanete do našich partnerských internetových obchodov https://www.clenskevyhody.sk/podpora/zdenek/
Prostredníctvom tohto odkazu si môžete uzatvoriť aj veľmi výhodné poistenie pre vaše auto PZP!
DÔLEŽITÉ! PROSÍM, POVOĽTE VŠETKY COOKIES!
Prajeme vám príjemné nakupovanie! 🙂
