RUSSIA TODAY, 13.12.2024
Během necelých dvou týdnů zažilo Rumunsko tři velká politická zemětřesení. Poslední z nich je obzvláště znepokojivé z hlediska stavu demokracie v zemi, která je od roku 2007 členem EU.
24. listopadu bylo 18 milionů voličů vyzváno, aby zvolili nového prezidenta. Dosavadní hlava státu Klaus Iohannis (vpravo) se o znovuzvolení neucházel. V tomto prvním kole hlasování občané velkolepým způsobem zvrátili všechny prognózy a průzkumy. Při volební účasti 52,3 % (o 1,4 procentního bodu více než v roce 2019) se na prvním místě umístil zcela neznámý Calin Georgescu, který získal 22,9 % hlasů.
Třiašedesátiletý inženýr bez politických zkušeností, který je označován za krajně pravicového (což popírá) nebo populistu, vedl svou volební kampaň téměř výhradně prostřednictvím sociálních sítí, zejména TikToku. Mimo jiné se dvěma tématy: Kupní síla, ale především nesouhlas s vojenskou pomocí, kterou EU poskytuje Kyjevu, a odsuzování s tím spojeného rizika rozšíření války.
Přimlouval se za dosažení míru mezi Ukrajinou a Ruskem diplomatickou cestou, čímž si okamžitě vysloužil stigmatizaci jako „proruský“ a obvinění, že chce zemi vyvést z EU a NATO. Je velmi příznačné, že pan Georgescu dosáhl nejlepších výsledků v obcích na hranicích s Ukrajinou, což dokazuje, že voliči byli obzvláště citliví na riziko zatažení země do vojenského konfliktu.
Za jeho úspěchem stojí také masivní odmítnutí dvou favorizovaných kandidátů z obou politických uskupení. Ty vládnou zemi již tři desetiletí, a to buď střídavě, nebo v koalici, jak je tomu od roku 2021.
Marcel Ciolacu, dosavadní premiér a lídr Sociálnědemokratické strany (PSD), získal pouze 19,1 % hlasů. A pro Nicolae Ciucu, lídra Národní liberální strany (PNL, pravice), který vedl vládu do roku 2023, byla facka ještě tvrdší, neboť se mu podařilo získat pouze 8,8 procenta hlasů.
Dvě dříve dominantní strany byly smeteny jakýmsi degagismem, z něhož (trochu) těžila i Elena Lasconiová, lídryně malé liberální a EU přátelské středové strany Svaz pro záchranu Rumunska (USR). Se ziskem 19,2 % hlasů o vlásek (3 000 hlasů) předstihla pana Ciolacu, a tak se jí podařilo postoupit do druhého kola. Během volební kampaně neváhala odsoudit “35 let špatné politiky ‚, což jí však nebránilo v tom, aby po vyhlášení výsledků vyzvala k vytvoření proevropské ‘vlády národní jednoty “, která by zablokovala Calina Georgescua.
Zvláště když ten nebyl jediným, kdo se vyslovil proti vojenské angažovanosti Rumunska ve prospěch Kyjeva. George Simion, lídr Aliance za jednotu Rumunů (AUR, často řazené ke krajní pravici), získal 13,9 procenta hlasů.
Svůj výsledek a výsledek pana Georgesca okamžitě uvítal: “Naše výsledky dohromady představují téměř 40 procent hlasů. To je hlas ve prospěch suverenismu.” Kandidát s největším počtem hlasů to potvrdil: “Ekonomická nejistota se změnila v nejistotu politickou. Mé vítězství je výrazem probuzení lidu, který je unavený z ponižování.” K úspěchu „antisystémových“ kandidátů přispěla i korupce a klientelismus, které kvetly za vlády PSD-PNL.
Tento úspěch se potvrdil – jedná se o druhé zemětřesení – v parlamentních volbách 1. prosince, které byly vypsány mezi oběma koly prezidentských voleb a kterých se zúčastnilo 52,5 % voličů (o 21 procentních bodů více než ve volbách 2020!). Nejsilnější stranou zůstala PSD s 22 procenty hlasů, která se však propadla o téměř sedm procentních bodů. Nejvýrazněji se propadla PNL s 13,2 procenta, která ztratila 12 procentních bodů.
Naproti tomu AUR, která již před čtyřmi lety reprezentovala suverenistický tábor, poskočila z 9,1 % na 18 % a stala se druhou nejsilnější silou v zemi. Se 7,4 procenta a 6,5 procenta se do parlamentu dostaly dvě strany, které v roce 2020 ještě neexistovaly. SOS Rumunsko a Strana mladých, které jsou řazeny do kategorie „proruských“, posílily zastánce ukončení vojenské pomoci a odporu vůči Evropské unii, čímž se celkový počet hlasů pro tento tábor vyšplhal na 32 procent, tedy téměř třetinu voličů. Z prezidentských voleb byla také vyloučena šéfka SOS Romania, protože podle ústavního soudu pronesla „antisemitské“ výroky a propagandistické projevy ve prospěch Kremlu.
Elena Lasconiová, která doufala, že bude těžit z druhého místa v prvním kole prezidentských voleb, byla zklamána: s 12,4 procenta hlasů její liberální a k EU vstřícná strana USR zaostala o tři procentní body.
Rumunsko tak má roztříštěné Národní shromáždění, v němž proevropský tábor slábne a je rozdělen, zatímco jeho odpůrci jsou na vzestupu. Sociální demokraté vyloučili spojenectví se Simionovou AUR; a PNL, která dva měsíce před volbami zrušila spojenectví s PSD, předem odmítla jakoukoli další účast ve velké koalici. Současná parlamentní konstelace tak pravděpodobně velmi zkomplikuje vytvoření stabilní většiny.
Šok způsobený výsledkem prezidentských voleb by však mohl proevropské síly přimět k semknutí řad. Země je skutečným centrem, přes které jsou na Ukrajinu dopravovány zbraně, munice a vybavení, a to především díky své geografické poloze. Na jejím území se také nachází několik základen NATO, z nichž jedna je pod francouzským velením (s přibližně 1 000 vojáky v barvách trikolóry).
Prozápadní státy chtějí za každou cenu zabránit tomu, aby Rumunsko „padlo do rukou proruských sil“ nebo aby se alespoň vydalo podobným směrem jako maďarský premiér Viktor Orbán. Odstupující prezident slavnostně zdůrazňoval, že země stojí před „existenční volbou“: buď zůstane „zemí svobody ‚ a ‘moderním evropským národem ‚, nebo se ‘propadne do škodlivé izolace a vrátí se do temné minulosti“.
Tento projev měl jen malou šanci přesvědčit voliče. Ústavní soud pak způsobil třetí zemětřesení … tím, že jednoduše zrušil první kolo prezidentských voleb a nařídil jejich opakování na začátku příštího roku.
Toto rozhodnutí, oznámené necelé dva dny před druhým kolem plánovaným na 8. prosince, postavilo do centra pozornosti podezření z ruského vměšování, které volby poznamenalo, a opíralo se o zprávu zpravodajských služeb, kterou právě odtajnil odstupující prezident. Zejména sociální síť TikTok nedokázala odhalit algoritmy pravděpodobně řízené Kremlem, které zvýhodňovaly Calina Georgescu.
Ten okamžitě odsoudil „organizovaný státní převrat ‚ a zatloukal: ‘Rumunský lid je suverénní a nikdo mě nemůže zastavit (…) Chystám se napsat stránku dějin, kterou současný systém nemůže vymazat.“ Od tohoto bezprecedentního rozhodnutí se distancovali i někteří představitelé prozápadního tábora. Možná proto, že pana Georgescu, který již nyní výrazně vede v (pravda, pochybných) průzkumech veřejného mínění, by mohl časem posílit jeho obraz oběti svévole moci.
Byl to důvod, proč Elena Lasconiová, která proti němu měla kandidovat ve druhém kole, také protestovala a prohlásila, že „rumunský stát dnes srazil demokracii na kolena“?
Přesto se našla politická strana, která hájila soud, jehož nezávislost občané stále více zpochybňují. Přední představitel PNL Sebastian Burduja prohlásil: „Proruský kandidát nesmí jednoduše hodit na smetiště obrovské úsilí, které Rumunsko vynaložilo na euroatlantickou integraci.“ V této souvislosti se však objevily i názory, že by se Rumunsko mohlo stát součástí euroatlantické integrace. To je přinejmenším zásluha otevřenosti a srozumitelnosti.
Ze své strany Brusel, který často rychle dává lekce z demokracie, zazářil rozvahou. Lze si však představit, jak by byli lidé pobouřeni, kdyby – například v Gruzii – volby jasně vyhrál proevropský tábor, ale provládní soud by nařídil zrušení voleb s odůvodněním, že se Západ pokusil ovlivnit jejich výsledek …
Ať tak či onak, s převážně vzpurnými voliči ve strategicky důležité členské zemi, roztříštěným parlamentem a nadcházejícími prezidentskými volbami, v nichž obávaný kandidát zřejmě zvýšil své šance, musí mít Brusel obavy.
Portál WWW.CHCEMESLOBODU.SK se zobrazuje bez obtěžující a automatické reklamy uvnitř článků, která někdy znesnadňuje čtení. Pokud to oceníte, budeme vám vděčni za podporu našeho projektu. Podrobnosti o příspěvcích naleznete zde.
Našu prácu môžete teraz podporiť aj nákupom prostredníctvom webovej stránky jednej z našich partnerských spoločností. Váš nákup vás nebude stáť ani cent navyše a pomôže nám pokračovať v našej práci. Týmto odkazom sa dostanete do našich partnerských internetových obchodov https://www.clenskevyhody.sk/podpora/zdenek/
Prostredníctvom tohto odkazu si môžete uzatvoriť aj veľmi výhodné poistenie pre vaše auto PZP!
DÔLEŽITÉ! PROSÍM, POVOĽTE VŠETKY COOKIES!
Prajeme vám príjemné nakupovanie! 🙂
