Před summitem BRICS, který se uskuteční koncem října, se z Ruska stále častěji objevují zprávy o novém mezinárodním platebním systému a zavedení společné měny pro tuto hospodářskou alianci. Naděje v tomto směru však několik aktérů relativizuje. Výpočet objemu měn používaných v mezinárodním obchodě mezitím ukazuje, že jüan vzrostl a stal se třetí nejsilnější měnou na světě po dolaru a euru – což předchozí statistiky stále tají.
Multipolar Magazin, KARSTEN MONTAG, 9. října 2024
V srpnu letošního roku ruský deník Kommersant na základě anonymních zdrojů informoval, že by v Petrohradě a Moskvě mohly vzniknout dvě kryptografické burzy, které by „podporovaly zahraniční ekonomické aktivity“. Kryptoburzy jsou obchodní platformy pro digitální měny, které nefungují jako zákonné platidlo. V pozadí stojí vytvoření stablecoinů – digitálních měn, které jsou vázány na výkonnost konkrétních aktiv -, které mají být kryté buď čínskou měnou jüan (vyslovuje se „Ü-en“, známá také jako „renminbi“), nebo košem měn zemí BRICS, pokračoval list. Již v březnu poradce Kremlu Jurij Ušakov oznámil, že země BRICS pracují na nezávislém platebním systému založeném na digitálních měnách a blockchainu – decentralizovaném účetnictví. Ruský velvyslanec v Číně Igor Morgulov v červenci rovněž potvrdil, že členové BRICS jednají o jednotné měně. Její vytvoření v blízké budoucnosti je však nepravděpodobné.
Klíčovým rozdílem blockchainové měny je, že všechny transakce jsou zaznamenávány decentralizovaně, a proto v zásadě není potřeba centrální autorita, která by garantovala správnost účetnictví a kontrolovala hodnotu a nabídku peněz. Na rozdíl od blockchainové měny bitcoin, s níž se volně obchoduje a jejíž hodnota značně kolísá, mají být stablecoiny, jak název napovídá, stabilnější v tom smyslu, že je lze směnit za stávající měnu v poměru jedna ku jedné. Tím se stablecoiny blíží digitálním penězům centrální banky. Ty však nemusí být nutně organizovány decentralizovaně, jak ukazuje elektronický čínský jüan e-CNY. E-CNY je první digitální měna centrální banky, kterou zavedla velká ekonomika, a od roku 2021 se testuje. Vydává ho čínská centrální banka, má stejnou hodnotu jako tradiční jüan a je evidován v konvenční centrální databázi.
Z pohledu Ruska je největší výhodou kryptoměny její nezávislost na zavedených platebních systémech, zejména na SWIFT, největším komunikačním systému pro zpracování mezinárodních plateb. SWIFT byl založen v Belgii v roce 1973 a je de facto kontrolován hlavními bankami zemí G10 a jejich centrálními bankami a Evropskou centrální bankou. Jelikož tento platební systém podléhá belgickému právu, mají na něj vliv i rozhodnutí EU. SWIFT například od roku 2012 vylučuje íránské banky, na které EU uvalila sankce, a od roku 2022 ruské a běloruské banky a finanční společnosti, na které EU uvalila sankce.
Možné krytí měny BRICS
Zajištění stablecoinu vydávaného v Rusku čínskými jüany – namísto ruských rublů – se stane pochopitelným, pokud se podíváme na údaje o zahraničním obchodu Ruska s jeho současnými nejdůležitějšími obchodními partnery Čínou a Indií.
Obrázek 1: Hodnota ruského zahraničního obchodu s Čínou a Indií v amerických dolarech, zdroje dat: Trading Economics, Observatory of Economic Complexity, Reuters, Sputnik News India.
Podle ruského vicepremiéra Alexandra Novaka je 40 % vývozu ropy a plynu do Číny denominováno v jüanech. Část vývozu ropy do Indie je rovněž zúčtována v jüanech, i když se to indické vládě nelíbí. Vláda sleduje cíl přeměnit indickou rupii v alternativní rezervní měnu. Podle amerického think tanku Carnegie Endowment for International Peace se v prosinci 2023 přibližně třetina ruského zahraničního obchodu uskutečnila v jüanech. V roce 2023 se v ruských bankách nahromadily jüany v hodnotě téměř 70 miliard dolarů. Z ruského pohledu proto dává smysl použít tyto měnové rezervy jako zástavu za stablecoin, který lze směnit za čínské jüany v poměru jedna ku jedné.
Zajištění stablecoinu košem měn založeným na rezervách zemí BRICS v jejich vlastních měnách – realu, rublu, rupii, renminbi a randu – souvisí s iniciativou tohoto hospodářského bloku R5 nebo R5+. Označení „R5“ je odvozeno od skutečnosti, že všech pět měn zemí BRICS začíná písmenem R. „R5+“ znamená, že měnový koš zahrnuje také rezervy nových členů hospodářské aliance v jejich národních měnách. Taková měna však vyžaduje souhlas všech členských států BRICS, přinejmenším pěti zakládajících zemí.
Před posledním summitem BRICS v Jihoafrické republice v roce 2023 se spekulovalo, že aliance států oznámí zavedení společné měny kryté zlatem. Měna krytá drahými kovy byla předmětem konference hlav států BRICS v roce 2022. Centrální banky zemí BRICS také v posledních dvou desetiletích zvýšily své zlaté rezervy, v některých případech masivně.
Obrázek 2: Zlaté rezervy centrálních bank zemí BRICS v tunách, zdroj dat: Trading Economics.
Zástupce ředitele Nové rozvojové banky, Jihoafričan Leslie Maasdorp, však tyto spekulace vyvrátil již před summitem v roce 2023. Nová rozvojová banka je rozvojová banka založená zeměmi BRICS v roce 2014 se sídlem v Šanghaji. Stejně jako Světová banka slouží k financování rozvojových projektů a infrastruktury v rámci zúčastněných zemí BRICS. Nelze ji zaměňovat se společnou centrální bankou, jejíž zřízení by bylo předpokladem pro vydání jednotné měny BRICS. V jednom z rozhovorů tehdy Maasdorp uvedl, že vývoj alternativ k dolaru je „spíše střednědobým až dlouhodobým cílem“. Neexistoval „žádný návrh na vytvoření měny BRICS“. Závěrečné prohlášení ze summitu v roce 2023 proto obsahovalo pouze následující pasáž týkající se nových platebních metod
“Uznáváme dalekosáhlé výhody rychlých, levných, transparentních, bezpečných a inkluzivních platebních systémů.(…) Vítáme výměnu zkušeností mezi členy BRICS v oblasti platebních infrastruktur, včetně propojení přeshraničních platebních systémů.Očekáváme, že to dále prohloubí spolupráci mezi zeměmi BRICS a podpoří další dialog o platebních nástrojích, které usnadní obchodní a investiční toky mezi členy BRICS a dalšími rozvojovými zeměmi.Zdůrazňujeme význam podpory používání místních měn v mezinárodním obchodě a finančních transakcích mezi zeměmi BRICS a jejich obchodními partnery.Podporujeme rovněž posilování korespondenčních bankovních sítí mezi zeměmi BRICS a usnadnění zúčtování v místních měnách.(…) Pověřujeme naše ministry financí a/nebo guvernéry centrálních bank, aby se podle potřeby zabývali otázkou místních měn, platebních nástrojů a platforem a podali nám zprávu do příštího summitu.”
Žádné jednotné stanovisko k měně BRICS
Zdá se tedy nepravděpodobné, že by v dohledné době byla vydána společná měna BRICS, která by představovala skutečnou alternativu k dolaru nebo euru. Je zřejmé, že chybí vůle všech členských států BRICS. Zatímco Rusko a Írán, které se k alianci připojily v roce 2024, jsou vyloučeny z platebního systému SWIFT, a proto naléhavě hledají alternativy k americkému dolaru a euru, Čína, Indie, Brazílie a Jihoafrická republika, stejně jako noví členové, stále udržují intenzivní obchodní vztahy s USA a v některých případech i s EU.
Obrázek 3: Podíl zahraničního obchodu jednotlivých zemí BRICS s různými regiony v roce 2022, zdroj dat: Observatory of Economic Complexity, Poznámka: Obchod Ruska s Evropou v roce 2023 výrazně poklesl v důsledku západních sankcí a zmrazení dodávek plynu , vývoz do Evropy se snížil o 68 % a dovoz z Evropy o 12 %.
Pouze brazilský prezident Lula da Silva veřejně podporuje zavedení jednotné měny BRICS po boku Ruska. Indie naopak společnou měnu zatím kategoricky vylučuje a chce se jí zabývat pouze pod podmínkou, že se jí nebude účastnit Čína.
Ruský list Kommersant ve své nejnovější zprávě o možném zřízení dvou kryptografických burz v Rusku rovněž uvádí kritická hodnocení. Podle Michaila Uspenského, člena expertní rady ruského parlamentu pro právní regulaci kryptoměn, v sobě zavedení stablecoinů skrývá značná rizika. Vzhledem k tomu, že blockchain je „relativně transparentní entita“, mohly by se informace o transakcích „v případě porušení důvěrnosti“ dostat na sankční seznamy. Podle Uspenského by to mohlo budoucí uživatele digitální měny výrazně poškodit. Tuto měnu by používali pouze ti, kteří nemají na výběr, uzavírá Nikita Vassev, zakladatel ruského fóra o kryptoměnách.
Nové platební systémy
Obavy zemí BRICS se vyznačují tím, že USA a EU by mohly prostřednictvím sankcí vážně narušit jejich zahraniční obchod. Obchodní embarga mohou sankcionované země nejen odříznout od obchodu se Západem. Mohou také vést k tomu, že tyto země již nebudou schopny získat dostatečné množství zahraniční měny, jako jsou americké dolary, eura nebo jiné mezinárodně uznávané měny, aby mohly obchodovat s jinými zeměmi, které místní měny nepřijímají. Vyloučení systému SWIFT může vést k dalšímu omezení zahraničního obchodu takové sankcionované země – pokud není k dispozici žádný alternativní platební systém. Bez komunikačního systému pro zpracování mezivládních finančních transakcí je totiž i vzájemné přijímání místních měn k ničemu. Tento scénář se poprvé stal realitou v roce 2012, kdy systém SWIFT vyloučil íránské banky z jeho používání.
V důsledku toho některé země BRICS nejprve vyvinuly vlastní mezinárodní platební systémy a část zahraničního obchodu převedly na místní měny. Rusko spustilo systém SPFS („Systém pro přenos finančních zpráv“) na konci roku 2017. Ten slouží ke zpracování mezinárodních finančních transakcí v rublech. Podle ruské tiskové agentury TASS bylo v roce 2021 připojeno celkem 400 účastníků a 23 zahraničních bank z Arménie, Běloruska, Německa, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Švýcarska. Na začátku roku 2024 se podle ruské tiskové agentury Interfax počet účastníků zvýšil na 557 a počet zúčastněných zemí na 20. Není známo, kolik transakcí se prostřednictvím systému zpracovává a v jaké celkové výši, protože tyto informace Rusko nezveřejňuje.
Své vlastní platební systémy mají také Indie a Brazílie. Ty však dosud nebyly téměř vůbec využívány ke zpracování mezinárodních finančních transakcí. Mnohem úspěšnější je systém přeshraničních mezibankovních plateb (CIPS), který byl v roce 2015 spuštěn v Číně. Podle vlastních údajů měl mít do poloviny roku 2024 150 přímých a 1 401 nepřímých účastníků v celkem 117 zemích. Podle zprávy čínské centrální banky bylo v roce 2023 prostřednictvím CIPS zpracováno v průměru 25 900 transakcí denně, což vedlo k ročnímu objemu 123 bilionů jüanů – ekvivalent 17 bilionů amerických dolarů.
Ve srovnání se systémem SWIFT se tato čísla zdají být nízká: Podle jejich údajů bylo v roce 2022 zpracováno v průměru 45 milionů transakcí denně celkem 11 000 účastníky ve více než 200 zemích a regionech. Roční objem plateb SWIFT nezveřejňuje. Nicméně v dokumentu poradenské společnosti McKinsey z roku 2018, jehož spoluautorem je jeden z vedoucích manažerů společnosti SWIFT, se uvádí, že objem peněz převedených prostřednictvím systému SWIFT odpovídá v průměru 1,8násobku ročního celosvětového hrubého domácího produktu. To by znamenalo, že v roce 2023 byl převeden objem peněz v hodnotě přibližně 190 bilionů amerických dolarů.
Skutečná hodnota čínské měny
Podle měsíční zprávy RMB Tracker, kterou vydává společnost SWIFT, činí podíl objemu peněz zpracovaných platebním systémem v čínských jüanech necelých 5 %, což je daleko za americkým dolarem, eurem a dokonce i britskou librou.
Obrázek 4: Podíl měn na objemu transakcí SWIFT v červenci 2024, zdroj dat: SWIFT.
Podle zpráv SWIFT se více než 80 % transakcí v jüanech uskutečňuje jen mezi Hongkongem a pevninskou Čínou. Pokud však vypočítáme objemy jednotlivých měn na základě sledování RMB a odhadovaného celkového objemu ročních transakcí SWIFT a zohledníme také objem jüanů, který je zpracováván pomocí CIPS, vznikne jiný obrázek.
Obrázek 5: Objem nejdůležitějších měn v mezinárodních platebních transakcích (SWIFT a CIPS, hodnoty v amerických dolarech), zdroje dat: SWIFT, CIPS
Podle toho je jüan v mezinárodních platebních transakcích jednoznačně na třetím místě a má tendenci nabývat na významu – na rozdíl od eura. Souběžně s jednáním v rámci zemí BRICS o vytvoření společné měny se tak jüan jeví jako dosud jediná vážná alternativa.
„BRICS Bridge“ jako alternativa k systému SWIFT
Od roku 2018 pracují zakládající státy BRICS na digitální platební platformě založené na procesu blockchain s názvem „BRICS Pay“. Zatím však nebyla zavedena. V srpnu letošního roku předsedkyně Rady Ruské federace Valentina Matvijenková uvedla, že vytvoření digitální zúčtovací a platební platformy nazvané „BRICS Bridge“ jako alternativy k systému SWIFT je „v dobré fázi příprav“. O novém platebním systému se jedná „v dialogu s ostatními centrálními bankami a ministerstvy financí všech zemí BRICS, včetně nových zemí“. Vyjádřila rovněž naději, že se touto otázkou bude zabývat summit hlav států BRICS na konci října 2024. Elvira Nabiullina, ředitelka ruské centrální banky, byla v červenci opatrnější. Aliance států jednala o platebním systému BRICS Bridge. Ty se však ukazují jako obtížné a vytvoření takového systému si vyžádá čas.
Mezitím byly americké hrozby sekundárních sankcí vůči čínským bankám zřejmě úspěšné. V červnu americké ministerstvo financí pohrozilo zahraničním finančním institucím sankcemi, pokud budou „provádět, usnadňovat nebo poskytovat významné transakce“, do nichž budou zapojeny některé ruské banky. Od srpna přibývá zpráv, že čínské banky již nepřijímají platby z Ruska. Systém SWIFT umožňuje vládě USA sledovat jednotlivé transakce a uvalovat tak na zahraniční banky cílené sankce.
Závěr
Národní digitální měny, ať už jako centrálně organizované digitální peníze centrální banky, jako je e-CNY, nebo jako stablecoin založený na decentralizovaném procesu blockchain, se v současné době vyvíjejí nebo jsou již ve fázi testování. Zdá se však nepravděpodobné, že by se země BRICS v dohledné době dohodly na společné měně. Zároveň se čínský jüan vyvinul v seriózní alternativu v mezinárodním platebním styku.
Hlavním problémem zemí BRICS je v současné době omezení mezistátního obchodu v důsledku vyloučení bank z platebního systému SWIFT, resp. hrozba sankcí USA na obchod s těmito bankami. Národní alternativy k systému SWIFT již existují, ale zdaleka ne všechny banky jsou k těmto platebním systémům připojeny. Rusko, které v současné době předsedá alianci států, nadále usiluje o zavedení společného zastřešujícího platebního systému.
Jaké budou výsledky nadcházejícího summitu BRICS, který se uskuteční 22. až 24. října v ruské Kazani, se teprve uvidí. V rámci příprav se 10. a 11. října v Moskvě sejdou ministři financí a ředitelé centrálních bank zemí BRICS.
Oautorovi:Karsten Montag, narozený v roce 1968, vystudoval strojní inženýrství na univerzitě RWTH Aachen, filozofii, historii a fyziku na univerzitě v Kolíně nad Rýnem a pedagogiku v Hagenu. Dlouhá léta pracoval pro poradenskou firmu v oblasti managementu spojenou s odbory, naposledy jako vedoucí oddělení a projektu v softwarové společnosti, která vyráběla a prodávala systém pro správu energetických dat a účtování za obchodování s energiemi. Jeho výzkumpublikovaný společností Multipolar o fakturačních údajích zdravotních pojišťoven s ohledem na COVID-19 byl převzat různými médii – a následně vyšel v International Journal of Epidemiology.
Zdroj: https://multipolar-magazin.de/artikel/brics-waehrung
Portál WWW.CHCEMESLOBODU.SK se zobrazuje bez obtěžující a automatické reklamy uvnitř článků, která někdy znesnadňuje čtení. Pokud to oceníte, budeme vám vděčni za podporu našeho projektu. Podrobnosti o příspěvcích naleznete zde.
