Report24, 30.07.2024
Obrázek: Meme kompozice zobrazující Klause Schwaba, jak povýšeně hází divákovi nějaký hmyz; umělecká montáž, zdroj nejasný, koluje po internetu.
Pokud globální elita dosáhne svého a všichni se vzdají masa a budou jíst brouky a cvrčky, hrozí, že lidé přenesou řadu nemocí. Studie ukazují, že hmyz je podceňovaným rezervoárem různých patogenů. Jako problematický se ukazuje i stavební materiál chitin, který tvoří hmyzí brnění.
„Moje televize říkala, že když budu jíst hmyz, zachráním klima,“ zní pointa některých memů kolujících po sociálních sítích. Ty se týkají skutečnosti, že důvěřiví stoupenci jsou systémovými médii přesvědčováni, že planeta je v důsledku lidské činnosti v ohrožení – a že ji můžeme zachránit přechodem na hmyzí stravu. Tento uměle vytvořený blud může mít naopak obrovské škodlivé důsledky pro naše zdraví.
Studie z roku 2019 s názvem „ Parazitologické hodnocení jedlého hmyzu a jeho role při přenosu parazitárních onemocnění na lidi a zvířata “ dospěla k závěru, že konzumace hmyzu představuje pro člověka vážné zdravotní riziko. Důvodem jsou přenášené nemoci od parazitů, kteří na hmyzu a v něm žijí. Ze studie:
Parazité byli zjištěni ve 244 (81,33 %) z 300 (100 %) zkoumaných chovů hmyzu.Ve 206 (68,67 %) případech byli zjištěnými parazity výhradně parazité patogenní pro hmyz, ve 106 (35,33 %) případech šlo o potenciálně zvířecí parazity a v 91 (30,33 %) případech o potenciálně lidské parazity.Jedlý hmyz je podceňovaným rezervoárem lidských a zvířecích parazitů.
Další studie se zaměřily na chitin – přirozený strukturní prvek, který se nachází v exoskeletu hmyzu. Studie zveřejněná v renomovaném časopise Nature v roce 2007 s názvem „Chitin indukuje akumulaci v tkáni buněk vrozené imunity spojených s alergií“ naznačuje, že chitin způsobuje alergické reakce u lidí. Opakovaně se také diskutovalo o tom, zda je trávicí soustava lidí na severní polokouli vůbec uzpůsobena ke konzumaci a trávení hmyzu. Jiná situace může být u národů, které se hmyzem živí tisíce let nebo mnohem déle – jejich organismus je na něj více zvyklý.
Další studie o chitinu (Chitin aktivuje paralelní imunitní moduly, které řídí odlišné zánětlivé reakce prostřednictvím vrozených lymfoidních buněk typu 2 a gd T buněk) dospěla ke stejnému závěru:
Chitin, polysacharidová složka mnoha alergenů a parazitů, může vyvolat pneumonii 2. typu prostřednictvím dosud ne zcela objasněných cest.
Další studie zaměřená na chitosan – chemickou sloučeninu vyrobenou z chitinu – (NTP Technical Report on the Toxicity Study of Chitosan Administered in Feed to Sprague Dawley Rats) zjistila, že tato látka vede v lidském organismu k nedostatku vitaminu, což může mít řadu škodlivých důsledků.
