tkp.at, Dr. Peter F. Mayer, 25.08.2024
Podle francouzských médií byl v sobotu večer zatčen Pavel Durov, zakladatel a generální ředitel aplikace pro šifrované zprávy Telegram. K incidentu došlo na letišti Le Bourget, když Durov vystoupil ze svého soukromého letadla v doprovodu bodyguarda a jedné ženy. Durov, který má dvojí francouzsko-ruské občanství a je mu 39 let, právě přiletěl z Ázerbájdžánu.
Zatčení provedli příslušníci GTA (Gendarmerie des Transports Aires) na základě francouzského příkazu k prohlídce. Tento zatykač, vydaný OFMIN Národního ředitelství francouzské soudní policie, byl založen na tvrzení, že operační strategie Telegramu – zejména absence cenzury a spolupráce s požadavky na cenzuru ze strany orgánů činných v trestním řízení, jakož i funkce, jako jsou jednorázová telefonní čísla a transakce v kryptoměnách – nepřímo podporují nezákonnou činnost.
Po zatčení byl Durov vzat do vazby vyšetřovateli Národního úřadu pro boj proti podvodům (ONAF). V sobotu večer měl být předveden před vyšetřujícího soudce, který proti němu v neděli možná vznese několik obvinění, včetně obvinění z terorismu, drog, spiknutí, podvodu a praní špinavých peněz.
Jeden z vyšetřovatelů řekl TF1/LCI sebevědomě: „Pavel Durov skončí ve vazbě, to je jisté. Na své platformě se přiznal k bezpočtu trestných činů a přestupků, pro které nedělá nic, aby je zmírnil nebo spolupracoval.“
Nedávné zatčení Pavla Durova je jen posledním z řady problémů, kterým čelí Telegram, služba pro šifrované zprávy známá svými přísnými zásadami ochrany soukromí. V posledních týdnech se platforma stala terčem zvýšeného útoku ze strany různých vlád a regulačních orgánů, které tvrdí, že politika svobody projevu upřednostňuje nezákonnou činnost.
V centru sporu jsou šifrovací protokoly a funkce ochrany soukromí služby Telegram, které podle úřadů brání vyšetřování trestných činů a umožňují šíření nezákonného obsahu.
V nedávném rozhovoru s Tuckerem Carlsonem Durov uvedl, že se ho FBI snažila uplatit, aby jim umožnil přístup k obsahu zadními vrátky. Durov tuto žádost odmítl. Před Telegramem Durov založil konkurenční službu Facebooku VK. Ten byl a je jedním z největších v zemích bývalého Sovětského svazu a nyní je mimořádně populární i u kritických mozků ze Západu. Na VK mě najdete zde.
Počet uživatelů Telegramu prudce vzrostl díky příslibu bezpečné komunikace, zejména v regionech s nedemokratickým a autoritářským politickým klimatem. Od roku 2020 získal Telegram obrovský počet uživatelů, v současné době jich každý den přibývá kolem 2,5 milionu, jak poznamenal Durov v rozhovoru s Tuckerem. Důvodem je dobré šifrování a žádný přístup tajných služeb a dalších slídilů. Nabízí také mnoho praktických funkcí, například automatické překlady cizích jazyků v lepší kvalitě než Googe, zhruba stejně dobré jako DeepL. TKP má také už léta svůj vlastní populární kanál.
Navzdory tlaku politiků Telegram vždy hájil svá pravidla a soukromí uživatelů uváděl jako svou nejvyšší prioritu. Odmítnutí platformy zřídit zadní vrátka pro vládní dohled nebo předávat data uživatelů vedlo k právním sporům v několika zemích.
Kromě toho bylo používání jednorázových telefonních čísel a podpora kryptoměnových transakcí na Telegramu kritizováno za to, že potenciálně poskytuje závoj anonymity pro trestnou činnost.
Zatímco tyto funkce jsou oblíbené u zastánců ochrany soukromí, orgány činné v trestním řízení je často uvádějí jako překážky v boji proti digitální kriminalitě.
Durovovo zatčení představuje významnou eskalaci celosvětové debaty o rovnováze mezi soukromím a bezpečností a může mít hluboké důsledky v několika oblastech:
Ochrana základních práv na nestřeženou komunikaci, svoboda projevu a svoboda tisku: tato základní a lidská práva jsou ve Francii a EU pod stále větším tlakem. Pravděpodobně není náhodou, že komisař EU pro cenzuru Thierry Breton pochází z Francie. Politici si stále více zakládají na cenzuře a zákazu kritických hlasů.
Právní precedens: Tento incident by mohl vytvořit precedens pro to, jak se státy vypořádají s regulací šifrovaných komunikačních platforem. Pokud bude společnost Durov stíhána za jednání uživatelů na své platformě, mohlo by to vést ke zvýšení tlaku na ostatní technologické společnosti, aby monitorovaly a kontrolovaly chování uživatelů, což by ohrozilo povinnost chránit soukromí uživatelů. Podobný případ se týká snahy USA pohnat zakladatele Megauploadu Kima Dotcoma k odpovědnosti za uživatele, kteří na jeho platformu údajně nahrávají obsah chráněný autorskými právy.
Vládní dohled a ochrana údajů: Případ poukazuje na napětí mezi vládním dohledem a právem jednotlivce na soukromí. Vlády by mohly tento incident využít jako ospravedlnění k tomu, aby požadovaly větší přístup k šifrované komunikaci s argumentem, že je to nezbytné pro národní bezpečnost a vymáhání práva. To by mohlo vést k širším právním a regulačním změnám, které by zcela zrušily ochranu soukromí v digitálním prostoru.
Mezinárodní vztahy a jurisdikce: Durovovo dvojí občanství a mezinárodní povaha jeho podnikání poukazují na složitost jurisdikce v oblasti prosazování práva v digitální oblasti. Toto zatčení by mohlo vést k diskusím o mezinárodní spolupráci a konfliktech týkajících se digitální suverenity a prosazování vnitrostátních zákonů vůči globálně působícím platformám.
Dopad na obchodní činnost: Zatčení by mohlo odradit společnosti a vývojáře od vývoje nebo údržby produktů, které upřednostňují ochranu soukromí uživatelů, pokud by tyto priority mohly vést k právním problémům. To by mohlo potlačit inovace v oblasti bezpečných komunikačních technologií a ovlivnit způsob fungování podniků, zejména těch, které se spoléhají na přísnou důvěrnost.
Reakce veřejnosti a trhu: Reakce veřejnosti a trhu na zatčení Durova by mohla ovlivnit způsob, jakým ostatní společnosti řeší ochranu soukromí a šifrování. Silná odezva by mohla odradit vlády od podobných akcí, zatímco tlumené reakce by mohly podpořit další zásahy.
Tento případ je lakmusovým papírkem pro budoucnost digitálního soukromí, šifrování a úlohy technologických společností při úpravě obsahu a spolupráci s orgány činnými v trestním řízení. Globální důsledky toho, jak bude tento případ řešen, jsou významné a mohou ovlivnit nejen technologický průmysl, ale také práva na soukromí jednotlivců po celém světě.
Je zřejmé, že boj politiků proti svobodě projevu se stupňuje. Francie se stále více propadá do fašismu.
Portál WWW.CHCEMESLOBODU.SK se zobrazuje bez obtěžující a automatické reklamy uvnitř článků, která někdy znesnadňuje čtení. Pokud to oceníte, budeme vám vděčni za podporu našeho projektu. Podrobnosti o příspěvcích naleznete zde.
