EPOCH TIMES, Tom Goeller, 01.07.2024
obrázek: Libanonská vesnice Aita al-Shaab po pokračujících bojích mezi izraelskými jednotkami a bojovníky Hizballáhu 29. června 2024.foto: AFP via Getty Images
Americké zpravodajské služby jsou si jisté: pokud nebude brzy dosaženo dohody o příměří v Gaze, je pravděpodobnost vypuknutí rozsáhlého konfliktu mezi Izraelem a Íránem ovládanými šíitskými milicemi Hizballáhu v Libanonu “tak vysoká jako nikdy předtím”. Informoval o tom 28. června londýnský Middle East Monitor (MEMO). Americké síly a německé ozbrojené síly se nyní připravují na evakuaci vlastních občanů.
Minulý pátek 28. června prodloužil Bundestag tři zahraniční mise německých ozbrojených sil: dvě mise na Balkáně (KAFOR a EUFOR Althea) a účast německého námořnictva v misi OSN UNIFIL (United Nations Interim Force in Lebanon). Od roku 1978 je úkolem 10 147 “vojáků v modrých přilbách” ze 49 zemí “pozorovat” situaci na jižní hranici Libanonu s Izraelem, dokumentovat porušování hranic a v případě potřeby držet strany konfliktu od sebe.
Tato mise OSN byla v té době zřízena jako “dočasné síly”. Měla být v jižním Libanonu umístěna pouze na krátkou dobu, aby udržovala mír. Přijeli však, aby zůstali. UNIFIL je nyní jednou z nejstarších a nejdéle působících misí OSN.
Bundeswehr zůstává zahraniční armádou
Bundeswehr se na této misi OSN podílí od roku 2006, ale především z mořské strany Středozemního moře. Fregata německého námořnictva neustále křižuje Středozemní moře s úkolem zabránit pašování zbraní proíránským milicím Hizballáhu z námořní strany. V samotném Libanonu je na velitelství OSN v Naqouře umístěno pouze 40 německých vojáků.
Důvod: německá vláda chce udržet riziko pro německé vojáky na nízké úrovni, protože situace na místě se může rychle vyhrotit a modré přilby OSN se pak ocitnou mezi frontami, jak se stalo 15. října loňského roku, kdy velitelství OSN v Naqouře zasáhla kulka.
Bundeswehr také cvičí libanonské námořní pěšáky a obsluhuje jednotky radarových stanic, které Německo dodává podél pobřeží. Další “podpůrná skupina” je v pohotovosti na Kypru.
Tento středomořský ostrov stejně slouží jako letadlová loď pro celé NATO, i když Kypr není jeho členem. Například Velká Británie udržuje na Kypru dvě velké vojenské základny, z nichž těží i německé ozbrojené síly: v případě nouze.
Evakuace na Kypr připravena
Bezprostředně po loňském teroristickém útoku Hamásu na Izrael bylo na Kypr během několika dní vysláno tisíc vojáků z 1. výsadkové brigády Sárska. Tato bojová jednotka se specializuje na vojenské evakuace.
Během spěšného stahování z Afghánistánu na konci srpna 2021 byli tito “sárští” a výsadkáři ze Seedorfu u Brém nasazeni v Kábulu, stejně jako v únoru 2023 při evakuaci Němců ze Súdánu.
V listopadu 2023 byly síly na Kypru opět výrazně zredukovány, protože téměř žádní Němci nechtěli být evakuováni z Izraele. To se v těchto dnech opět mění. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení) během své návštěvy regionu minulý týden označila situaci na hranici mezi Libanonem a Izraelem za “extrémně nebezpečnou”.
“Zpět do doby kamenné”
Od 7. října 2023 došlo na hranici mezi Libanonem a Izraelem k více než 7 400 vojenským incidentům, uvádí ACLED, monitorovací centrum pro ozbrojené konflikty financované mimo jiné USA a EU.
Izraelský ministr obrany Yoav Gallant nedávno pohrozil, že jeho země je schopna poslat celý Libanon “zpět do doby kamenné”. Palestinští uprchlíci v Libanonu na oplátku hrozí, že v případě izraelského útoku “povstanou a přidají se k Hizballáhu”.
Je možné, že milice Hizballáhu již dosáhly jednoho ze svých cílů: odvést pozornost Izraele od výhradního boje proti Hamásu v pásmu Gazy. Podle arabského zpravodajského kanálu “Al-Jazeera” oznámil izraelský premiér Benjamin Netanjahu 23. června, že Izrael “omezí” své operace v Rafáhu, aby se mohl opět soustředit na Libanon.